Fotbalová reprezentace jako metafora současného Česka. Výběr nejlepších, nejen politických podpásovek uplynulého týdne

I tento týden byl v českém politickém ringu plný úderů, které nelze nazvat jinak než podpásovky. Je jich tolik, že se lze zamyslet nad tím, jestli nejsou samou podstatou české politiky a vlastně i Česka jako takového. Ovšem to nechme na závěr a nejprve pojďme vyhlásit ty podpásovky, které byly, pokud to lze tak nazvat, opravdu „nejkvalitnější“.

1. Nikdo to po mně sice nechce, ale nemůžu to udělat. Výbornou podpásovku vymyslel a ukázkově provedl v souboji o své jmenování premiérem Andrej Babiš. Jak známo, prezident po něm chce, aby před jmenováním řekl, jak vyřeší svůj střet zájmů, tedy problém souběžného premiérování a faktického vlastnictví holdingu Agrofert. Babišovi se do toho opravdu nechce a kroutí se jako stlačená pružinka.

Aktuálně si vymyslel, že ho prezident vlastně nutí, aby ještě před jmenováním udělal jakési „nevratné kroky“, a sdělil to s trpitelským výrazem perspektivního žebráka na instagramovém videu svým fanouškům. Byla to velmi kvalitní podpásovka hned ze dvou důvodů. Především po Babišovi prezident žádné nevratné kroky předem nechce. Žádá jen, aby hodnotově i výrokově  pružný Babiš ještě před jmenováním jasně a veřejně řekl, co udělá. To proto, aby se mu případně po jmenování hůř tvrdilo, že nikdy nic prezidentovi neslíbil a že vlastně nic udělat nechtěl. U člověka, který „nechtěl do politiky“ a je v ní už 14 let; tvrdil, že nikdy nebude kandidovat na prezidenta, a kandidoval; říkal, že s SPD vládnout nebude, a vládne s ní, je to rozumná předběžná opatrnost.