Rakety, hala v troskách či peníze „utnuté gilotinou“. Pět Čechů líčí, co obnáší dělat byznys během války na Ukrajině

Ruská armáda po předchozím masivním bombardování okolí dorazila v létě 2022 až k plotu fotovoltaické elektrárny Aleše Korostenského. Česká firma ji u ukrajinského města Kryvyj Rih postavila rok předtím. Pražskému rodákovi se ulevilo, když později zjistil, že okupanti nejenže areál nezničili, ale ani nepoškodili, a dokonce do něj nevstoupili. Rusové v té době měli větší cíl: obsazení Záporožské jaderné elektrárny, která stojí jen 60 kilometrů odtud. K ní tehdy také jednotky agresora spěchaly.

Hůř dopadl sklad na západním předměstí Kyjeva, kde měla společnost Ekotechnik komponenty pro budování další fotovoltaické elektrárny. Ten byl dva měsíce po začátku války po ruském náletu zcela zničen. „Byl jsem se tam později podívat, v troskách budovy zůstaly stát vlastně jen schody, které nevedly nikam,“ vypráví 48letý Aleš Korostenský ve své kanceláři v Praze-Libuši a ukazuje fotky zdevastovaného skladiště, které si pronajímal od turecké firmy. Korostenského společnost, již vlastní se svým bratrem Tomášem, postavila na Ukrajině celkem 22 solárních elektráren s celkovým výkonem 144 megawattů. Vzhledem k okolnostem měli podnikatelé vlastně štěstí, poškozené byly ruským ostřelováním od 24. února 2022 jen dvě. A zničené části bylo možné rychle nahradit. Korostenský ukazuje snímky raket Kinžal, které také dopadly do areálu jedné elektrárny, ale nevybuchly. Ukrajinská část jeho firmy má v zemi pět kanceláří s centrálou v Kyjevě, Korostenský tam byl před týdnem a za další tři vyráží znovu.