Sirotek Evropská unie. V Česku nemá výrazné zastánce a po volbách může být hůř. Jak to s českým členstvím nakonec dopadne?

Cyril Svozil hned v roce 1990 založil firmu Fenix, která je dnes jedním z největších evropských výrobců elektrických topných systémů. Na Evropskou unii má Svozil velmi vyhraněný názor. „Nevidím žádný předpis, který přišel z Evropské unie a zjednodušil lidem život,“ prohlásil v jednom starším rozhovoru. Jemu osobně přitom předpisy EU život zjednodušily mimořádně – právě díky nim může firma, kterou loni předal synovi, své výrobky volně prodávat v rámci celého unijního trhu se 450 miliony obyvatel.

Že evropských předpisů přibylo velké množství a že řada z nich byznys svazuje až příliš, je fakt, který připouštějí i velcí zastánci evropské integrace. Poukázal na to třeba Mario Draghi, někdejší šéf Evropské centrální banky, ve své loňské zprávě o stavu evropské ekonomiky. Stejně tak je ovšem faktem, že tyto předpisy nespadly z Bruselu jakožto jho uvalené na jednotlivé členské státy. Naopak, vznikly na objednávku zemí unie včetně Česka, které následně jejich podobu schválily. Česko takřka vždy hlasovalo pro. Přesto je u nás pohled na EU, který razí Cyril Svozil, zcela běžný. Unie je terčem opovržení nebo posměchu jako něco vnějšího, co Čechům vnucuje ten či onen nesmysl.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny získají podle průzkumů pohodlnou většinu strany, které jsou k EU více či méně kritické. Paradoxně ale průzkumy ukazují i to, že mezi Čechy oproti minulosti stoupla podpora členství jejich země v unii. Myšlenka na referendum o czexitu, tedy vystoupení Česka z EU, je oproti ještě nedávné minulosti okrajová. „Zvyšuje se ochota v unii zůstat,“ shrnuje to pro HN sociolog Martin Buchtík, jehož ústav STEM pravidelně mapuje nálady občanů směrem k unii. Proč lidé berou členství v EU víc za své než dřív? Ale proč se tato nálada může podle odborníků opět otočit?