Může ještě Fiala porazit Babiše? Musel by splnit těchto pět podmínek

Koalice Spolu si pořídila nový vizuál a zahájila horkou část volební kampaně. Otázky jsou tedy jasné. Může spojenectví ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ještě vyhrát volby? A mají strany nynější koalice šanci na další čtyři roky ve vládě?

Zdánlivě tomu nic nenasvědčuje, ztráta Petra Fialy a spol. na hnutí ANO Andreje Babiše je šest měsíců před klíčovým dnem propastná. Spolu vyráží do kampaně s handicapem minimálně patnácti, ale možná i dvaceti procentních bodů, což je rozdíl, který se ještě nikomu v historii české politiky nepodařilo za tak krátkou dobu smazat.

I sázkaři vidí situaci pro Spolu nevesele. Pravděpodobnost vítězství Andreje Babiše ohodnocují zpravidla kurzem 1,01, což znamená, že na vsazenou tisícovku lze vyhrát pouhých deset korun. Na opačný scénář se dá vsadit v kurzu 11, což by znamenalo při vsazené tisícovce zisk 11 tisíc korun. Ovšem z webů sázkovek lze vyčíst, že tuto příležitost si nechává 99 procent sázejících na volby z pochopitelných důvodů ujít. 

Přesto lze zformulovat pět podmínek, za jejichž splnění by Spolu mohlo teoreticky zvítězit a dát si vládní reparát.

1. Milost od zklamaných voličů z roku 2021. Naprosto nutnou, i když nikoli dostačující, podmínkou pro koalici Spolu je dostat zpět na svou stranu pokud možno všechny voliče, kteří ji volili v roce 2021. Tehdy Fiala a spol. získali bezmála 28 procent hlasů, dnes se v průzkumech pohybují v lepším případě kolem dvaceti procent. Řada voličů z doby před čtyřmi lety je z výkonu vlády zklamaná a buď přešli k opozici, nebo říkají, že spíše nepůjdou volit. Tomu odpovídají i průzkumy, ze kterých plyne, že počet lidí, kteří tvrdí, že zcela jistě přijdou k volbám, osciluje pouze kolem šedesáti procent, zatímco v roce 2021 byla reálná volební účast pětašedesátiprocentní.

Stratégové Spolu to samozřejmě vědí, a tak se Petr Fiala na startu kampaně poměrně netradičně voličům omlouval. „Ne, dámy a pánové, my nejsme supermani. Nejsme bez chyb. Nepovedlo se nám zdaleka všechno, nepovedlo se nám to tak, jak jsme chtěli. Mezi našimi voliči jsou i ti, které jsme zklamali. Jsme si toho vědomi a mrzí nás to,“ řekl premiér.

Zda voliči koalice Spolu z roku 2021 na omluvu zareagují pozitivně, samozřejmě není jisté. Spíš to neklapne. Propad reálných příjmů obyvatel (největší v rámci EU), který lidé za Fialovy vlády zažili, byl asi příliš bolestný a návrat k růstu platů je příliš pomalý, než aby to zalepila omluva. O nedotažených reformách ani nemluvě. Ale Petr Fiala může říci: Aspoň jsem to zkusil. A překvapení se nedá vyloučit nikdy.

2. Vítězství v souboji o téma kampaně. Letošní volby budou zvláštní mimo jiné proto, že hlavní protivníci nabízejí veřejnosti naprosto protichůdné verze, o co v nich jde. Nejde jako obvykle o souboj různých receptů na zlepšení fungování země, jedná se o tematicky zcela odlišné příběhy.

Zatímco hnutí ANO usiluje o to, aby se hlavním tématem voleb stala ekonomika, především reálné příjmy obyvatel či ceny bydlení a energií (a má tady opravdu slušně nabito), koalice Spolu akcentuje téma obrany před riziky, která se objevila po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Koalice Spolu chce být v těchto volbách útočištěm pro všechny, kteří mají obavy z toho, co v dalších letech může naší zemi přinést probíhající změna světového řádu,“ uvedl Petr Fiala jako vůbec první věc ze seznamu toho, co nabízí. Znamená to samozřejmě důraz na obranu země a na silné evropské spojenectví: snahu zajistit, abychom nespadli do sféry vlivu Putinova Ruska.

Koalice Spolu slibuje reakci na měnící se světový řád

26. 3. 2025 ▪ 2 min. čtení

Pokud má mít koalice Spolu alespoň nějakou šanci na vítězství, musí rozhodnou část voličů přesvědčit, že právě geopolitika je dnes podstatnější než každodenní obstarávání. Surově řečeno: Musí voličům vnuknout přesvědčení, že jim levné energie budou vcelku k ničemu, když jim do domu udělá díru ruská raketa. O tom, jak je pravděpodobné, že se souboj o téma kampaně Fialovi a spol. povede vyhrát, nás vcelku nekompromisně informuje české úsloví „bližší košile než kabát“. Ale jinou možnost než jít touto cestou koalice Spolu nemá. Na ekonomice, což by měla být za normálních okolností klíčová kompetence pravice, tentokrát nevyhraje a ve slibech nejrůznějších dárečků s populisty soupeřit nemůže. Přesvědčit většinu o prioritě obrany bude v každém případě hodně těžké, protože podle průzkumu z poloviny února většina lidí zvyšování obranných výdajů odmítá.  

3. Přesvědčivost. Aby jakákoli strana mohla myslet na vítězství, musí z ní vyzařovat, ba přímo sálat přesvědčení, že skutečně může vyhrát. Říká se tomu vítězný duch. Koalice Spolu ho zatím, žel, zcela postrádá. Vzdor oficiálnímu, poměrně křečovitému optimismu se uvnitř jednotlivých stran šíří spíše negativita – smíření s tím, že to už nemůže vyjít. Zlomit tuhle náladu je opět podmínkou sice nikoli dostačující, ale zcela nutnou.

Jak ale na to, když třeba předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která zahajovala kampaň vedle Petra Fialy, vůbec nekandiduje? A když se kampaně naplno neúčastní ani nejpopulárnější tváře jednotlivých stran, KDU-ČSL Jan Grolich a ODS Martin Kuba, přičemž druhý jmenovaný koalici Spolu rovnou odmítá jako osudovou chybu? To je zapeklitý rébus. Revoluční vizuální podoba, která úplně novými barvami – zelenou a oranžovou – vyvolává dojem, že koalice Spolu chce sama sebe přesvědčit, že se sebou samou nemá vůbec nic společného, problém skutečně nevyřeší.

4. Černá labuť. Rozdíl mezi suverénně vedoucím hnutím ANO a koalicí Spolu je nyní tak velký, že by ODS, TOP 09 a KDU-ČSL potřebovaly k vítězství zřejmě i pomoc jaksi shůry. Co to znamená? Muselo by dojít k nečekané události, která by veřejnost přesvědčila, že příběh o globálním ohrožení Česka je nosnější než každodenně konzumní příběh Andreje Babiše. Kalibrem by muselo jít o něco podobného jako to, co se stalo v Kanadě. Tam k volebnímu vítězství jasně mířili konzervativci, vedli nad liberály nepopulárního premiéra Justina Trudeaua o dvacet procentních bodů.

Ovšem poté, co Donald Trump na Kanadu uvalil bezprecedentní cla a začal mluvit o tom, že chce, aby se sousední země stala 51. státem unie, se poměr sil začal vyrovnávat a dnes je možné, že odepisovaní liberálové obhájí vítězství. Pravděpodobnost, že se něco tohoto kalibru přihodí i u nás, samozřejmě není velká a není ani záhodno si to přát. Ale bez „pomoci“ něčeho nečekaného, bez „černé labutě“, to vypadá s koalicí Spolu opravdu černě. A to ponecháváme stranou, že kanadští liberálové efekt černé labutě umocnili tím, že vyměnili lídra – k čemuž se koalice Spolu, vzdor mimořádné nepopularitě Petra Fialy, evidentně nechystá.

5. Opakování fenoménu propadlých hlasů. Ani splnění – znovu zdůrazněme, že velmi nepravděpodobné – všech předcházejících podmínek nemusí koalici Spolu k obhajobě stačit. I kdyby Petr Fiala zázrakem Andreje Babiše opět porazil, ještě to neznamená, že by získal společně s přirozenými koaličními partnery, mezi které lze zařadit vedle hnutí STAN i Piráty, většinu v Poslanecké sněmovně. To se mu v minulých volbách povedlo jen kvůli tomu, že propadlo dvacet procent hlasů, které patřily potenciálním spojencům Andreje Babiše (tehdy to byla Přísaha, Trikolora, KSČM a ČSSD).

Nyní sice není analogická situace úplně vyloučená, ale je málo pravděpodobná. Formace Stačilo! komunistky Kateřiny Konečné a Motoristé sobě Petra Macinky a Filipa Turka se v průzkumech vcelku stabilně dostávají nad pět procent. Pokud se do sněmovny dostanou a tradičně uspěje i SPD Tomia Okamury, nepomůže Petru Fialovi a spol. k setrvání ve Strakově akademii vůbec nic. A v české politice se začne psát nový příběh, jehož demoverzi vidíme v brutální podobě na východ od našich hranic.