Před vchodem do Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda na pražském Hagiboru stále ještě vlaje americká vlajka. Vedle ní se třepotá ta česká. V lobby visí světelná tabule s medailonky devatenácti novinářů této stanice, kteří zemřeli při výkonu své profese nebo kvůli ní. Poslední z nich je Ukrajinka Vira Hyryčová, jež zahynula během ruského bombardování Kyjeva 28. dubna 2022.
V těchto dnech se hraje o život celé instituce, jež přispěla k pádu železné opony a na jejímž vysílání vyrostla řada generací včetně těch nejmladších v Rusku, Afghánistánu a dalších jednadvaceti zemí, kam „Svobodka“ vysílá a v nichž lidé i dnes mají jen velmi omezenou možnost dostat se k informacím. Tedy takovým, které nejsou cenzurované tamními režimy či oligarchy.
„Je to pro nás extrémně stresující. Nikdo neví, co bude. Ale všichni chodíme do práce, nevybavuju si jedinou schůzku, která by byla zrušená kvůli současné situaci. Jsem na to hrdý,“ říká v útrobách budovy během naší návštěvy jeden z redaktorů RFE/RL, Rus Venjamin Aleksejev. Ředitel evropské sekce Američan Jeremy Bransten ujišťuje, že nikdo ze 47 milionů lidí, k nimž se vysílání stanice a její internetové zpravodajství každý týden dostane, nepozná, že se „něco kolem financování děje“.
Co se dočtete dál
- Proč RFE/RL vysílá i do Maďarska, Bulharska a Rumunska, když před lety redakce pro tyto státy zrušila?
- Ve které zemi většina lidí stále poslouchá programy RFE/RL v rozhlase, když jinam stanice šíří informace hlavně po internetu nebo dokonce v televizi?
- Jak se jmenuje televizní stanice, jež vznikla pod křídly RFE/RL, a pro koho převážně vysílá?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
