Tato slova pronesl americký prezident Donald Trump po telefonátu s Vladimirem Putinem letos 12. února: „Věřím mu, že chce mír. Kdyby nechtěl, řekl by mi to.“ Byl to jejich první potvrzený rozhovor od návratu republikánského politika do Bílého domu. 

Přitom zpočátku to vypadalo, že Donald Trump nebude o ruském diktátorovi mluvit v superlativech. „(Ukrajinský prezident) Zelenskyj se chce dohodnout. Zda to chce i Putin, nevím,“ pronesl k novinářům v den své inaugurace 20. ledna. O dva dny později poprvé ruskému vůdci Vladimiru Putinovi pohrozil. Pokud Rusko nebude chtít uzavřít mír, uvalí na něj cla, oznámil. To bylo na Trumpa mimořádně „protiruské prohlášení“. Během svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 Moskvu ani Putina osobně de facto nekritizoval, nečinil tak ani později, ani v loňské volební kampani. Pro Kyjev to začalo vypadat dobře a evropští příznivci Trumpa, kteří zároveň podporují Ukrajinu, měli radost. Dělali si naděje, že se potvrdí předpovědi o nepředvídatelnosti republikánského politika. Nepředvídatelnosti, která prý bude na Putina a další diktátory platit, jak se domníval například europoslanec ODS Alexandr Vondra. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co vzkazuje směrem k Trumpovi Kreml.
  • Jak „roztál“ George W. Bush při setkáních s Putinem.
  • Jak vzpomínal na „reset“ Barack Obama v pamětech.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.