Polák a Maďar – dva bratři, v šavli i ve sklenici. Jak si dřív pomáhali a proč teď staré přísloví neplatí

Ve veršovaném rčení, které vzniklo někdy v raném novověku, se praví: „Polák a Maďar – dva bratři, v šavli i ve sklenici.“ Později dva národy spojovala maďarská podpora polských protiruských povstání v letech 1830 a 1863, polská legie bojující na straně maďarské revoluce v roce 1848, maďarské odmítnutí Hitlerova tlaku na společný boj proti Polsku v roce 1939. Oba národy se vzájemně ovlivňovaly při protikomunistických bouřích v roce 1956, maďarský odpor vůči režimu tehdy inspiroval stávky v polské Poznani. V roce 1989 to bylo Polsko a Maďarsko, kde začaly změny vedoucí k pádu železné opony a konci východního bloku.

Visegrádská čtyřka představovala přirozenou spolupráci Varšavy a Budapešti, později se shodovaly v mnoha názorech a také v kritice Bruselu vládnoucí konzervativní strany v obou zemích: Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku a Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Ale na konci února 2022 zahájilo Rusko velkou agresi proti Ukrajině a tím nepřímo také Polsko a Maďarsko rozdělilo. Zatímco Varšava stojí v čele těch, kteří se snaží co nejvíce pomáhat Ukrajincům, Budapešť udržuje s Ruskem nadále dobré vztahy, a Viktor Orbán dokonce zamířil do Moskvy.

Loni na schůzce visegrádské čtyřky v Praze na sebe Orbán s polským premiérem Donaldem Tuskem zlostně křičeli, prozradil to zdroj z okolí maďarského premiéra. Důvod? Přístup k Ukrajině.

A další menší či větší „incidenty“ se neustále nabalují. Budapešť třeba na konci minulého roku poskytla azyl bývalému náměstkovi polského ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému. Ten je obviněn ze zpronevěry a korupce, ale prezentuje se jako politicky pronásledovaný. 

Exnáměstek je podezřelý z machinací s fondem spravedlnosti, ze kterého měly být odškodňovány oběti zločinů, ale podle nynější vlády byly za předchozího ministra spravedlnosti za peníze z fondu kupovány počítačové programy sloužící ke špehování opozičních politiků i možných rivalů v tehdejším vládním táboře či se platila volební kampaň. Polští zákonodárci už dříve zbavili Romanowského imunity.

Bývalý polský velvyslanec v Bratislavě Maciej Ruczaj, který několik let působil také v Polském institutu v Praze, řekl nedávno v rozhovoru autorovi tohoto textu: „Problémy ve vztazích Maďarska a Polska nezačaly poté, co se stal polským premiérem Donald Tusk. Začaly už za předchozí polské konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost – 24. února 2022, v den ruské agrese proti Ukrajině. Velmi blízký vztah se začal rozpadat, válka na Ukrajině má pro Polsko existenciální rozměr. Vše ostatní je u nás v posledních dvou, skoro už třech letech hodnoceno z této perspektivy. Historické vazby existují. Polští konzervativci mají respekt k tomu, jaký Orbán vybudoval systém s podnikatelským a mediálním zázemím pro svoji stranu Fidesz. K tomu, jak se Orbán snažil budovat síť konzervativních politiků a kontaktů ve světě, včetně spojení s konzervativními mysliteli v široce pojatém okolí Donalda Trumpa. Nicméně otázka vztahu k Rusku je pro Polsko číslo jedna a ustupují tomu do pozadí i nějaké řekněme ideologické vazby mezi konzervativci v obou zemích.“

Známý polský reportér Tomasz Grzywaczewski, autor řady knih a reportáží z východní Evropy, rovněž tvrdí, že jde o zásadní rozkol z hlediska několik staletí trvajících dobrých vztahů mezi Polskem a Maďarskem. „I voliči konzervativní strany Právo a spravedlnost jsou velmi proukrajinští. Je opravdu těžké jim vysvětlit, proč blízce spolupracovat s Budapeští, když jde na ruku Moskvě. Je to pro většinu Poláků – nejen politiků – velké zklamání. Doufali, že v případě invaze na Ukrajinu bude Maďarsko proti Rusku, ale to se nestalo. Je nemožné teď mluvit o nějakém spojenectví s Maďarskem. (…) Když mi bylo šestnáct, byl jsem v Budapešti v muzeu teroru, které bylo tehdy nově otevřené, v Polsku přitom nic takového ještě nebylo. Věnovalo se období nacismu, komunismu a sovětské invaze v roce 1956. Když si na ten zážitek vzpomenu, tak je to paradox a šok, že se Maďarsko teď chová takto,“ říkal Grzywaczewski.  

Polské legie

Když se podíváme detailněji do minulosti, tak je jasné, k jak velké změně mezi oběma státy došlo. Během polského povstání proti Rusku v roce 1830 Maďaři v Uhrách poskytovali útočiště polským emigrantům, kterým doma hrozila smrt. Uherská šlechta vybírala peníze na podporu Poláků. Byla to jakási obdoba současných finančních sbírek, které se pořádají na podporu válčící Ukrajiny. 

rozhovor

Nedovolili bychom čínským policistům, aby hlídkovali v ulicích Varšavy. Ale každý si suverenity považuje jinak

31. 7. 2024 ▪ 7 min. čtení

A slavný maďarský revoluční rok 1848? Na maďarské straně bojovalo proti Habsburkům a jejich spojencům Rusům přes čtyři tisíce Poláků v Polské legii. Maďarská povstalecká vojska vedli polští generálové Józef Bem a Henryk Dembiňski. Povstalci nakonec podlehli ruské přesile, Rusko bylo tehdy společným maďarským i polským nepřítelem. Polský romantický básník a malíř devatenáctého století Cyprian Kamil Norwid opěvoval vůdce maďarských revolucionářů Lájose Kossutha, polské generály bojující v Uhrách a polsko-maďarské přátelství.

Bem je společný polský i maďarský národní hrdina. Jeho socha v centru Budapešti sehrála důležitou roli o století později. V roce 1956 propukla stávka v polské Poznani, lidé žádali vyšší platy a kratší pracovní dobu. Polský režim dal stávkující tvrdě rozehnat, došlo i na střelbu do lidí. Nepokoje ale vedly ke změně na čele režimu, do nejvyšší funkce se dostal tehdy reformní politik Wladyslaw Gomulka.

23. října 1956 se odehrála v Budapešti právě u sochy generála Józefa Béma demonstrace solidarity s Poláky. Sešlo se na ní 200 tisíc lidí a skončila obsazením budovy rozhlasu demonstranty. Tak vlastně začalo maďarské povstání roku 1956, které rozdrtily sovětské tanky.

Když ještě skočíme o kousek zpátky v čase, na začátku druhé světové války Polsko a Maďarsko stály proti sobě. Budapešť měla přátelské vztahy s nacistickým Německem, ale přesto odmítla výzvu Hitlera podpořit útok na Polsko. Maďarsko i tehdy přijalo přes sto tisíc polských uprchlíků. Maďarský premiér Pál Teleki odmítl německou žádost o volný průjezd po maďarské železnici. Do Berlína poslal telegram tohoto znění: „Maďarsko se nemůže zúčastnit žádné vojenské akce proti Polsku z morálních důvodů.“

Slovní výpady

Mimochodem existuje dokonce i den polsko-maďarského přátelství. Je jím 23. březen. V roce 2007 to schválily parlamenty obou zemí. Zcela jistě ho ani jedna strana nezruší, ale velké oslavy za současné politické konstelace a pokračující ruské agrese proti Ukrajině nelze čekat. Orbán v říjnu prohlásil, že vítězství Tuskovy strany Občanská platforma v polských volbách je důsledkem spiknutí Evropské unie. „Není to ani tajné spiknutí proti Maďarsku, je to otevřeně představený a oznámený plán,“ řekl. Donald Tusk zase nepřímo přirovnal Orbána k běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi.

I nastupující americký prezident Donald Trump je do jisté míry součástí nynějšího polsko-maďarského zahraničněpolitického soupeření. Viktor Orbán s ním poměrně často jedná, jezdí za ním na Floridu a snaží se být jakousi jeho „evropskou spojkou“. O totéž se ale snaží i polský prezident Andrzej Duda, který měl podle vlastních slov s Trumpem skvělé vztahy v prvním funkčním období republikánského politika v letech 2017 až 2021. Orbán a Duda samozřejmě prosazují naprosto odlišný přístup k Ukrajině a Rusku.

Co bude dál? Aby se bratři usmířili, nejspíš musí nejdříve skončit ruská válka proti Ukrajině. Šrámů i v tomto vztahu Rusko napáchalo dost…