Mašinkový byznys. Česko je eldorádem zvláštního druhu hračičků, kteří dají za vláčky i statisíce

Je to zvláštní sorta lidí, líčí mašinkáře prodejce modelů železnic David Strupp. „Skoro byste jim dal nějakou tu korunu, aby si koupili lepší bundu nebo zašli k holiči, ale oni pak vytáhnou z kapsy třeba pětadvacet tisíc a odnesou si několik hezkých lokomotiv. Je to o prioritách.“ Obchodník z České Lípy si nestěžuje. Navzdory všem krizím se alkohol, jídlo, sex a vláčky budou prodávat vždy, je přesvědčen. Odhaduje, že za rok se v byznysu s touhle hračkou, kterou se baví zdaleka nejen děti, pouze v Česku protočí až sto padesát milionů korun.

Modely železnic už přes dvacet let prodává. A dvakrát tak dlouhou dobu si s nimi hraje, tedy už od útlého dětství. Jeho starší bratr měl tehdy své kolejiště a postavil pětiletému Davidovi jiné, menší, aby mu neodnášel jeho mašinky. „To jsem zhruba po roce rozebral a postavil si vlastní a větší kolejiště, než měl bratr. A po letech, když už jsem měl vlastní děti, kupoval jsem jim k Vánocům nové a nové modely, abych si s nimi mohl také hrát,“ směje se David Strupp, který má kromě krámku s vláčky i půjčovnu lyží a dalšího sportovního vybavení. Pořídil  si také vůdcovské oprávnění na řízení skutečné lokomotivy a občas na dráze brigádně vypomáhá.