Dětskou verzi periodické tabulky s kresbami, na co se který prvek využívá, viděl asi někdy každý. Helium najde užití třeba v pouťových baloncích nebo při svařování. Méně známé hafnium najde uplatnění v jaderných reaktorech. A takto lze najít užitek většiny prvků periodické tabulky. Existují ale elementy, které jsou tak trochu k ničemu, neboť musí být připravovány uměle, a navíc jsou velmi nestabilní. A takový je společný příběh prvků objevených v uplynulých letech. Nicméně by se to mohlo díky nedávno zveřejněným experimentům změnit.

Překážkou v objevování nových prvků je fakt, že na ně přestávají stačit v současnosti nejčastěji využívané metody přípravy. Pokud chtějí vědci vytvořit nějaký prvek, snaží se toho dosáhnout srážkami jiných atomů. Typickým případem je využívání specifického izotopu vápníku-48 k bombardování aktinoidů. Izotopy jsou atomy jednoho prvku se stejným počtem protonů, ale různým počtem neutronů.  Protony a neutrony tvoří jádro atomu. Zmíněný izotop vápníku má 20 protonů a 28 neutronů. Mezi aktinoidy patří patnáct prvků včetně aktinia, uranu, thoria nebo curia.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Co je ostrov stability a proč je z pohledu vědy tak lákavý.
  • Proč by mohly být nové prvky v budoucnu zajímavé i z praktické roviny.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.