Internet v ruských věznicích nemají, televizi jen někdo. Krym je horší než Sibiř

Nedávno přijeli do Prahy dva takoví trestanci, kteří se dostali na svobodu při výměnách a s nimiž měl autor těchto řádek tu možnost a čest hovořit. V obou případech to byl velký zážitek. Nejprve navštívil Česko na pozvání iniciativy Gulag.cz ruský kritik Putinova režimu Oleg Orlov, kterého pustili z lágru během největší výměny vězňů mezi Západem a Ruskem od konce studené války letos 1.srpna. Druhým zpovídaným propuštěným vězněm byl Ukrajinec a příslušník tatarské menšiny na Krymu Nariman Dželal. V Praze pobýval minulý týden na pozvání organizace Člověk v Tísni, z vězení a Ruska jej propustili 28. června.

Orlov je Rus, Dželal Ukrajinec, ale jejich vyprávění o cestě do lágru a životu za zdmi věznic jsou podobná. Každý seděl někde jinde: Orlov v Syzrani v Samarské oblasti na jihozápadě Ruska, Dželal v Minusinsku v Krasnojarské oblasti na Sibiři. Orlov pracoval roky pro organizaci na obranu lidských práv a mapování historie stalinských represí Memorial, je mu 71 let. Dželal je mladší, je mu 44 let. Pracoval ve shromáždění Krymských Tatarů, takzvaném Medžlisu.