Nespokojení a bez víry v lepší budoucnost svých dětí – Češi 35 let po sametové revoluci

S čerstvým diplomem z VŠE ve futrálu, viděl jsem všude kolem neklamné příznaky ekonomické stagnace. Mizerný hospodářský růst, který při každém pokusu o jeho zrychlení narážel na nejrůznější limity, hlavně nedostatek deviz. Jejich vzácnost byla způsobena tím, že se sice v republice vyrábělo skoro všechno, ale na takové úrovni, že nad ní „devizoví cizozemci“ většinou ohrnovali nos, a pokud nakupovali, tak s požadavkem kruté slevy.

Chytré hlavy ve výzkumácích porovnávaly, kolik lze inkasovat třeba za kilo škodovky stodvacítky a kolik za fiat nebo ford; výsledek byl tristní. V Británii, kde byly vcelku rozšířené u příjmově slabších zákazníků, kteří chtěli místo další ojetiny nové auto, kolovaly posměšné vtípky typu „Jak zdvojnásobit hodnotu škodovky? Natankovat“. Starý režim sice investoval hodně, ale kapitál byl umrtven v obrovské rozestavěnosti a jeho efekt na hospodářský růst trvale klesal.