Nešlo o žádné překvapení. Naopak to, že jsou České aerolinie v posledním tažení, bylo jasné už dlouho. S velkým předstihem byl znám i okamžik, kdy naposledy proběhne let nesoucí označení OK. Přesto právě tato událost o minulém víkendu rozpoutala přímo lavinu kritiky zacílenou na dnešní či některou z minulých českých vlád, manažery, kteří ČSA v klíčových okamžicích vedli, či na současné majitele aerolinek, kteří se rozhodli jejich víc než stoletou tradici ukončit.

Veřejná debata o zániku Českých aerolinií přitom není zrovna racionální. O tom, koho a za co pranýřovat, velmi často rozhoduje vedle míry nostalgie i politická orientace, kritika, nebo dokonce zdánlivě nesouvisející okolnost, jakému fotbalovému klubu fandí.

Osud tradičního „národního dopravce“, který se do soboty mohl pyšnit tím, že byl pátou nejstarší stále fungující leteckou společností na světě, nechává v klidu málokoho. Převládá přesvědčení, že „rodinné stříbro“ bylo možné zachránit. Jenže kdy vlastně nastal ten okamžik, po němž mohl České aerolinie spasit už jen zázrak? A najdeme vůbec v Evropě srovnatelnou aerolinku, kterou potkal lepší osud?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč se z ČSA nestal středoevropský letecký hegemon, ač se toho Poláci obávali.
  • Jak úspěšně stát hlídal „rodinné stříbro“?
  • Která velká jména leteckého byznysu vydržela ještě méně než České aerolinie?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.