Na svou poslední prokázanou oběť, jednapadesátiletou ženu, kterou ale pokládal za mnohem mladší, si Ladislav Hojer počíhal v říjnu 1981 v parčíku v pražském Motole, když se vracela z večerního koncertu. Sexuální deviant byl dopaden o čtyři měsíce později. Kriminalista Jiří Markovič mladíka usvědčil z dalších čtyř vražd a Hojer skončil v roce 1986 jako osmadvacetiletý na šibenici.
Případ vyvolal mimořádný rozruch a tlak na vyšetřovatele ze strany veřejnosti i vyšších míst také proto, že pachatel jednu ze zavražděných rozřezal a její pohlavní orgán snědl. Markovič byl přesvědčen, že pražský sklenář poněkud mdlé inteligence měl na svědomí víc mordů a že je schopen mu je prokázat, nadřízení však trvali na tom, aby kauzu po tříletém vyšetřování uzavřel a předal justici. Šéfové kriminalistu podezírali, že pokračováním v případu chce sadistickému vrahovi prodloužit život. Kdyby se v rozkrývání vražd pokračovalo, Hojer by se mohl dožít i konce roku 1989, kdy se v Československu popravovat přestalo.
Co se dočtete dál
- Co scénáristu Jaroslava Hrušku na případu sadistického vraha Hojera zaujalo ještě víc než samotný kriminální případ?
- Proč Česká televize původně nechtěla natáčet Případy 1. oddělení?
- Co někteří kritici považují u žánru true crime za neetické?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist