Udržet se rovně v dráze? Natrénovat to dá práci. Ztráta zraku mi dala skvělou představivost, říká zlatý plavec z Paříže

Nevidomý plavec David Kratochvíl přivezl z paralympijských her v Paříži domů do Halže na Tachovsku kompletní sbírku medailí. Ačkoliv ho o zrak v šesti letech připravila rakovina sítnice, k životu přistupuje šestnáctiletý paraplavec pozitivně a brzy hodlá síly změřit i se sportovci bez handicapu. Při své premiéře na paralympiádě získal zlato na 400 metrů volným způsobem. V závodu na 100 metrů znakem doplaval druhý a z polohového závodu na 200 metrů bral bronz.

V pondělí po návratu z paralympiády vás čekalo přivítání na západě Čech. Věděl jste o tom, že se něco chystá?

Ne, já jsem o tom nic netušil. Chystal to táta a všichni okolo. Já byl jediný, kdo o tom nevěděl. Táta je jen upozornil, když jsme se blížili k Halži. A když jsme tam přijeli, byla tam polovina vesnice, což bylo krásné.

Jaké bylo dětství ve vesnici s přibližně tisícovkou obyvatel nedaleko německých hranic?

Bylo to úplně super. Mám rád hlavně místní přírodu a fakt, že nejsem ve velkém městě, kde je šrumec. Mohu si vyjít ven na procházku do lesa, který mám de facto za rohem. Není tam žádný ruch, což mi vyhovuje.