České země jako průkopník dopravní infrastruktury. První železnice vznikla díky technickému a finančnímu realismu

Moderní Česko dlouhodobě zaostává ve výstavbě nových dálnic i vysokorychlostních železnic. Až tak, že se pro sousedy stává bílým místem, které se vyplatí objet a při cestách „vnitrozemím“ se až příliš často vnucuje slovo „skanzen“. Po deset let měla naše země prezidenta, který nutil vládu a úředníky ztrácet čas i peníze neproduktivními studiemi o velkolepém kanále spojujícím největší tuzemské vodní toky s Dunajem a propojujícím tak i tři moře. Jedním hlavních argumentů bývalé hlavy státu Miloše Zemana přitom byl odkaz na významné předky, kteří o obdobné vodní cestě otvírající brány velkoobjemovému obchodu též snili. Rentabilita investice propagátora kanálu Dunaj–Odra–Labe nezajímala.

Přitom opravdu významní technici, jejichž práce vedla k revolučnímu zlepšení dopravní infrastruktury v zemi (tehdy chápané šířeji), začali přesně naopak. Průzkumem terénu, analýzou dopravních potřeb a technických obtíží spojených s jednotlivými možnostmi dopravy a také se zohledněním finančních nákladů. Včetně úroků, což je položka, kterou mají někteří dnešní propagátoři největších investic „v zájmu dobré věci“ tendenci ignorovat.

Výsledkem byla jedna z prvních železnic v Evropě. Rodit se začala právě před dvěma sty lety.