Exploze sopky Hunga Tonga způsobila překvapivě ochlazení Země

V sobotu 15. ledna 2022 se probudila k životu tichomořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha´apai. Silnější erupci lidstvo nespatřilo od roku 1883, to když v Sundském průlivu explodovala neblaze známá sopka Krakatoa, vlivem čehož se na pár let ochladila celá planeta. Předloni se i proto začalo široce přetřásat, jaký to bude mít vliv na světové klima. Máme se „těšit“ na oteplení, nebo ochlazení? Sopky totiž umí zařídit obojí. Kvůli extrémnímu množství uvolněné vodní páry, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, se spíš čekalo, že Hunga Tonga klima ohřeje, jenže nově se teď ukazuje, že opak je pravdou: erupce přispěla k poklesu globální teploty.

Jestli sopka klima zahřeje nebo ochladí, nezáleží na množství lávy rozlité po povrchu, ale na koktejlu sopečných plynů, které z magmatu do atmosféry unikne, i na tom, v jakém množství. Jelikož Země není uvnitř všude stejná, dostávají se na povrch magmata, u kterých se může obojí měnit. Některé sopky proto dokážou klima ovlivnit mnohem výrazněji než jiné. Platí přitom, že magmata vznikající v blízkosti subdukcí, tedy míst, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod jinou, jsou na sopečné plyny extrémně bohaté. Je to proto, že se desítky kilometrů pod povrchem planety začne zasouvající se deska zahřívat a tavit, vlivem čehož se z ní uvolní velké množství vody, do té doby navázané uvnitř hornin. A to byl právě případ Hungy Tongy, nachází se totiž nedaleko místa, kde se Tichomořská oceánská deska zasouvá pod Australskou.