Drtivou většinu nejpokročilejších čipů současnosti vychrlí výrobní závody v Asii, něco přes desetinu vyrobí v Americe a Evropa je prakticky mimo hru. Jenže výroba supervýkonných procesorů či paměťových čipů s největší kapacitou na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, USA, Japonsku i Číně závisí na evropských technologiích. Klíčovým hráčem je nizozemská společnost, která vznikla před čtyřiceti lety ve stínu centrály koncernu Philips.
Prakticky bezkonkurenční postavení na trhu – to co ona nikdo další neumí – si firma vydobyla teprve před sedmi lety, a protože náskok zvyšuje, je dnes takřka třikrát hodnotnější než celý Siemens či IBM. Díky práci jejich inženýrů není Moorův zákon, předpovídající exponenciální růst počtu tranzistorů na čipech, ještě mrtvý, a čipy v mobilech i superpočítačích jsou tudíž rok od roku výkonnější a úspornější.
Stroje evropského šampiona jsou extrémně drahé a odběratelů je jen hrstka. Díky tomu si nemusí dělat starost se značkou či originálním logem a působí stále pod původním, nicneříkajícím názvem ASML. Ovšem unikátní technologie ASML mají strategickou hodnotu, takže firma musí čelit i tlakům plynoucím z technologicko-obchodní války USA s Čínou.
Co se dočtete dál
- Jak se vlastně stalo, že komplexní stroje schopné vytvářet čipy se strukturami tisíckrát jemnějšími, než je tloušťka lidského vlasu, vznikají v Nizozemsku?
- Z čeho plyne současný technologický náskok a ziskovost firmy?
- Co by se se stroji od ASML stalo, kdyby Čína napadla Tchaj-wan, jehož čipový šampion jich nakoupil nejvíc?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
