Obojek na krku. Jak si Rusové ze země se zvláštním diktátorem udělali laboratoř a nejen odtamtud vyhánějí Západ

Rusové, kteří nemají rádi režim Vladimira Putina, si z červnové cesty ministra zahraničí Sergeje Lavrova do Afriky na sociálních sítích utahovali. Vůdce a vojenský diktátor Burkiny Faso – kapitán Ibrahim Traoré – udělil Lavrovovi Řád hřebce.

Prezidentský úřad v metropoli Ouagadougou to doprovodil fotografií, na níž kapitán v uniformě a červeném baretu uvazuje ruskému ministrovi na krk vyznamenání, které vypadá z dálky jako obojek. Vnitrozemský stát v západní Africe s 22 miliony obyvateli se stává jakousi ruskou letadlovou lodí na kontinentě. A Lavrov slíbil během své návštěvy dodávky výzbroje a přílet dalších ruských armádních instruktorů.

Vše začalo před dvěma lety. Frustrace v zemi, která patří k nejchudším na světě a jejíž severní část ovládají džihádističtí povstalci, vedla ke dvěma armádním převratům během jednoho roku. Po tom druhém převzal stát zmiňovaný kapitán Traoré, ve svých tehdejších 34 letech nejmladší prezident na světě. Nová vláda se rozhodla, že dost bylo Francie – bývalé koloniální mocnosti – a je třeba oslovit nového spojence. Putinovo Rusko.

Loni 10. listopadu přistál po setmění na letišti v metropoli ruský Iljušin IL-76. Vystoupilo z něj dvacet ruských vojáků, první část kontingentu z Moskvy. Traoré předtím vypověděl ze země francouzské vojáky, kteří pomáhali v boji proti džihádistům. V lednu přiletělo dalších sto Rusů. Jde o součást takzvaného Afrického sboru, kterému velí náměstek ruského ministra obrany Junus-Bek Jevkurov. Rusové působí v Burkina Fasu jako poradci a zároveň bodyguardi kapitána Traorého.

Putina na plakáty

„Nejde jen o nějakou politiku vyvažování a různých směrů. Traoré prostě vyměnil Francouze za Rusy,“ napsal k tomu na sociálních sítích novinář z Burkina Fasa Ahmed Barry, který žije v exilu ve Francii. Ruský Rosatom oznámil plán na výstavbu malého jaderného reaktoru v Burkina Fasu, v lednu Rusové poslali na lodích zadarmo do země jako dar 25 milionů tun pšenice.  „Vlají tam ruské vlajky a jsou k vidění plakáty s Putinem. Na billboardech jsou nabídky jazykových kurzů ruštiny, rozhlas vysílá pořady o Rusku, Ruské kulturní centrum pořádá výstavy a různé akce,“ uvedl v reportáži novinář televize al-Džazíra, který letos Ouagadougou navštívil. 

„Nevidím nic mimořádného v tom, že někdo mává na ulicích v Burkině Faso ruskými vlajkami,“ řekl Traoré před dvěma lety francouzské televizi RFI, když se ještě bavil s francouzskými novináři. Měsíc po příletu ruských vojáků otevřelo Rusko v Ouagadougou své velvyslanectví uzavřené před jedenatřiceti lety – tehdy ministerstvo zahraničí  muselo škrtat nadměrné výdaje.

Analýza

Rusko chce drancovat Afriku. Vliv má ale zatím jen mezi pučisty a zkorumpovanými vůdci

1. 8. 2023 ▪ 4 min. čtení

Putin loni přijal Traorého v Kremlu a slíbil mu dodávky bojových helikoptér. Armáda ovšem v únoru podle organizace Human Rights Watch při operaci proti džihádistům zmasakrovala téměř dvě stovky civilistů v několika vesnicích, které podezírala ze sympatií k povstalcům. Traoré v reakci na informace o vraždění zakázal v zemi působení francouzských a dalších západních médií. Na začátku června pak zrušil slib o konání voleb a návratu k civilní vládě. Výjimečný stav, který mu umožňuje vládnout bez jakýchkoliv omezení, prodloužil rovnou o pět let. 

Londýnský The Royal United Services Institute v únorové analýze uvedl, že Moskva se snaží využívat zklamání frankofonních afrických zemí ze spojenectví s Paříží a nabízí se africkým vůdcům jako alternativa. Šíří při tom představu, že je Rusko spolehlivější a efektivnější partner než Francie.

„Rusko poskytne elitám v cílových zemích vojenskou podporu, ekonomickou a politickou ochranu před odporem ze strany OSN nebo jiných mezinárodních mechanismů a také podporu politických technologů, aby pak místní elita mohla prodat svou popularitu na domácím trhu,“ uvádí se v analýze.

Podobným způsobem se Rusové už před pěti lety uchytili ve Středoafrické republice, kde působili žoldnéři z Wagnerovy skupiny dnes již mrtvého Jevgenije Prigožina. Později převzala aktivitu v Africe přímo ruská vojenská rozvědka GRU a snaží se o sblížení s vojenskými diktaturami nejen v Burkina Fasu, ale také v Mali a Nigeru. „Strategie například obsahuje návrh, aby vztahy Ruska s Nigerem mohly být využity k ohrožení přístupu Francie k uranu, který se v zemi těží. To by dál zvýšilo závislost francouzského energetického sektoru na uranu, který se dodává z Ruska,“ uvádí britská analýza.

Pro Čechy je Burkina Faso terra incognita, málokdo tam cestoval a Česká republika měla styky s touto zemí minimální. Před sedmi lety jela pracovně do Ouagadougou novinářka Kateřina Vítková. „Většina místních lidí má jednoduché příbytky, některé silnice v hlavním městě Ouagadougou jsou jen prašné cesty, vedle domků z plechu stojí staré přepychové vily, schované obvykle za plotem.  Lidé byli velmi přátelští, děti zvědavé, v televizi všude zněla francouzština,“ vzpomíná.

Bezpečnostní varování tehdy platilo pro severní oblasti země. „Tam jsme ale nejeli. V místech, která jsme navštívili my, jsem si žádné zvýšené přítomnosti vojáků ani jiných ozbrojených složek nevšimla. Nebo nebyla tak silná, aby mi uvízla v paměti. Náš autobus, kterým jsme s dalšími novináři cestovali, neměl ani žádný bezpečnostní doprovod. Rozhodně jsem nepociťovala žádný zvýšený pocit ohrožení. Po okolí hotelu jsme se mohli pohybovat v podstatě volně, i když s nějakými doporučeními od místních zaměstnanců neziskovky, se kterou jsme tam byli. Vybavuji si ale, že mi jeden z hostů  říkal, že třeba on je ubytovaný v této části města proto, že u hotelů v centru města panují obavy z útoků,“ líčí Kateřina Vítková.

V letech 2016 až 2018 atentátníci udeřili v Ouagadougou několikrát. Na restaurace, hotely, velitelství policie, ministerstvo obrany, francouzské velvyslanectví. 

Nahradit Francii

Ibrahim Traoré dnes působí jako poněkud bizarní diktátor, rád se nechává fotit i ve speciálních vojenských rukavicích. V minulosti ale podle svědectví spolubojovníků prokázal statečnost v bojích s džihádisty. Zúčastnil se v řadách mezinárodních sil bitvy na letišti v Timbuktu v Mali v roce 2018, kde zaútočili ozbrojenci skupiny hlásící se k Islámskému státu. O rok později vedl jako velitel ofenzivu proti džihádistům na východě Burkina Fasa. Ofenziva byla reakcí na množící se islamistické útoky a masakry v kostelích. Traoré pak tvrdil, že cítil vztek, když s jinými vojáky nasazoval krk v bojích, zatímco „zkorumpovaní politici si ukládali peníze do kufrů“.

Po převratu jako nová hlava státu prohlásil, že Burkina Faso potřebuje nové spojence. Zmínil se o Rusku a Turecku. Zatímco Turci neprojevili zájem, Rusové ano. Mezi odchodem posledního francouzského vojáka a příchodem prvního ruského uplynulo v roce 2023 osm měsíců. 

Realita Burkina Fasa připomíná román slavného britského spisovatele Fredericka Forsytha Dogs of War, ve kterém skupina najatých žoldnéřů svrhává vojenský režim v zaostalé a zbědované africké republice Zangaro. Ovšem v Burkina Fasu za přítomnosti ruských vojáků by to žoldnéři měli zřejmě těžší...