Pokud bude Rakousko vojensky napadeno, měly by ho ostatní členské státy EU vojensky podpořit? Na tuto otázku odpovědělo více než 72 procent našich jižních sousedů ano. Když ale účastníci nedávno provedeného průzkumu Austrian Foreign Policy AFP3 odpovídali, zda by Rakousko mělo přijít na pomoc jiné zemi EU, pokud by se stala obětí vojenského útoku, byla odpověď ještě jednoznačnější. Pro poskytnutí vojenské podpory nebylo ani 14 procent, tedy ani ne každý sedmý oslovený Rakušan. Postoj našich jižních sousedů formovaný dlouholetým vyznáváním neutrality platné od poloviny padesátých let se nemění ani po tom, co Finsko a Švédsko vstoupily do NATO a z původně čtyř tradičně neutrálních zemí v EU zbylo vedle Rakouska už jen Irsko.

Pocit bezpečí spojený s neutralitou je však často klamný. Když neutrální stát překáží agresivní sousední velmoci, deklarace nic neznamenají. Nejlépe to ukazuje další středně velká evropská země, která měla neutralitu vetknutou přímo do základů své státnosti a přes neblahou zkušenost se k ní pokusila i vrátit. Po další tragédii už ale vsadila na začlenění do spojeneckých struktur a dnes je i sídlem NATO.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde se zrodila myšlenka na neutralitu?
  • Jakou roli hrály garance neutrality v roce 1914?
  • Jakou lekci přinesl další světový konflikt?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.