Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal tento týden po deseti měsících od schválení v parlamentu zákon snižující věk pro odvod do armády z 27 na 25 let. Vedle chybějících zahraničních dodávek zbraní a munice jsou největším problémem Ukrajinců právě vojáci – tedy jejich nedostatek. Nové a nové návrhy úprav se kupí kolem další verze mobilizačního zákona, který by měl těžce bojující armádě s náborem pomoci.

I když vojenské technologie dělají pokroky, právě válka na Ukrajině ukazuje, že lidé jsou pořád nezastupitelní – a nemyslím tím, že by bylo nutné je používat jako potravu pro kulomety při hromadných útocích, jak to předvádí ruská armáda. Obrovskou debatu po celé Evropě například vyvolal nedávný nápad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bavit se o tom, zda na Ukrajinu přece jen nevyslat vojáky ze zemí NATO.

S nedostatkem vojáků se ale potýkají v členských státech aliance včetně USA všude kromě zemí, kde nezrušili – jako ve Finsku – nebo obnovili – jako v Litvě – povinnou vojenskou službu. Politici v demokratických zemích se ale toto sousloví obávají ve strachu z hněvu voličů vyslovit. Stejným tabu je slovo mobilizace.

Přitom branná povinnosti se vztahuje například v Česku na všechny občany země mezi 18 a 60 lety věku. Neznamená to ovšem automaticky odvod do armády, ale „povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky“ – tedy i odvodní řízení, které může vyústit ve „vojenskou činnou službu“.

Jenže součástí třicetileté mírové dividendy po konci studené války v Evropě je i to, že Evropané si odvykli tomu, že v extrémním případě by se měli postavit na obranu své vlasti. Spíš v tichosti tak politici zkoumají různé jiné možnosti, jak zvýšit početní stavy vojska. Jednou z možností jsou i dobrovolné aktivní zálohy. Takto posilují řady svých armád už od anexe Krymu v roce 2014 pobaltské země. „Jako voják budu včas vědět, kdyby se něco dělo, a budu moci třeba poslat rodinu do bezpečí,“ vysvětlil mi už v roce 2015 svoji motivaci stát se členem aktivních záloh jeden z čerstvých litevských dobrovolníků.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.