Bolest českých škol: odpoledne žádný rozvoj, mnohdy jen hlídárna. Proč je to špatně a kde se inspirovat

Golfistka Anna Zapletalová se sportu věnuje na vysoké úrovni. V Česku byl problém, aby stíhala zároveň s tréninky a turnaji studovat – a tak i proto přestoupila na střední školu do zahraničí. „Vybírala jsem z těch, na kterých bych mohla trénovat, protože jsem kvůli škole nechtěla přerušit svůj progres v golfu,“ popisuje studentka Wyoming Seminary v americkém státě Maine. Podobně je na tom i Adam Dušek, který se věnuje hokeji. „V minulém školním roce jsem hrál za školní tým. Tréninky jsou přizpůsobené výuce, takže se mi nestává, že bych zameškal školu. V Česku jsem kvůli hokeji zameškával hodně,“ popisuje osmnáctiletý student.

Americké střední školy berou sport jako přirozenou součást vzdělávání. Studenti si nemusí nastavovat individuální vzdělávací plány a řešit omlouvání hodin, kdy chyběli. Sestaví si rozvrh tak, aby stíhali obojí. A nejde jen o sport. Podobně to platí i v případě uměleckých dovedností. „Tamní studenti si takové aktivity mohou zvolit jako volitelný předmět po škole, anebo si sport i umění mohou zapsat i jako součást rozvrhu, za kterou dostanou kredity,“ popisuje specialistka na studium v zahraničí Radmila Majerová z agentury Education, která studentům s výjezdy pomáhá. 

Sedmnáctiletá Anna studuje kromě angličtiny a americké historie i biologii nebo španělštinu. Na mimoškolní aktivity jí kvůli sportu nezbývá moc času, přesto se přihlásila alespoň do Business a Investičního klubu. „Na začátku školního roku mi nabídli spoustu klubů a dalších sportů. Vybrala jsem ty, o nichž si myslím, že by mi v budoucnu mohly hodně pomoct,“ vysvětluje.