Téměř třicet let se profesor Miroslav Trnka zabývá klimatickou změnou a jejími dopady nejen na naše území. I kvůli letošní zimě, která podle něho může být bodem zvratu k deštivému počasí, upozorňuje, jak bylo relativně příznivé evropské klima pro vývoj civilizace klíčové. A jak může být nebezpečné jeho vykolejení.

Je letošní zima opravdu tak výjimečná?

Jsme překvapeni, jak se zatím vyvíjí. Že v zimách bývají nezvykle teplá období a oblevy, bylo normální, nyní ale máme zimu v nižších a středních polohách skoro stále bez sněhu. Nečekaná je také neexistence alespoň dvou souvislých měsíců, kdy je převážně zamrzlá půda. Leden byl vzhledem k období let 1961 až 1990 nadprůměrně teplý a ve srovnání s obdobím 1991 až 2020 na hranici normality, spíše teplý. Únor ale ty hodnoty posunul dále. Právě díky němu zažíváme jednoznačně jednu z nejteplejších zim a jeden z nejčasnějších nástupů jara. Což je známka významného rizika pro ekosystémy. Když vegetace začne takhle brzy, dlouho před jarní rovnodenností, tak je velmi pravděpodobné, že přijdou mrazová období, březnové ochlazení. Včetně krátkých ochlazení během dlouhé, jasné, bezvětrné noci.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co může změna klimatu znamenat pro Česko a Evropu?
  • Proč je Evropa zranitelnější než Amerika?
  • Jak hluboko do historie se vědci při zjišťování podoby klimatu dostanou?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.