Hyperinflace, která právě před sto lety vyvrcholila v Německu, nebyla první v historii. Tohle prvenství patří revoluční Francii konce 18. století, kde ceny vyjádřené v papírových asignátech rostly i o 50 procent měsíčně, což už do kategorie hyperinflace spadá. V Německu nešlo ani o největší doložené znehodnocení peněz. Tento rekord drží poválečné Maďarsko s ekonomikou a měnou rozvrácenou tak, že v létě roku 1946 stačilo na zdvojnásobení cenové hladiny počkat 15 hodin. Najdeme i časově bližší příklady hyperinflace, třeba na území rozpadající se Jugoslávie, před 15 lety v Zimbabwe či v druhé polovině minulého desetiletí v poměrně vyspělé a ropou oplývající Venezuele.

Přesto je to německá zkušenost s prohlubující se inflací vedoucí až k naprosté ztrátě kupní síly měny a k vydávání bankovek v bilionových hodnotách, co se pro ekonomy i veřejnost stalo „matkou všech hyperinflací“. Ukázkou toho, kam může nekontrolovaný tisk peněz vyspělou společnost dovést. Šlo o takový šok, že ovlivnil postoj Němců po generace. Můžeme ho vystopovat i v základech dnešní Evropské centrální banky.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se nejprůmyslovější národ Evropy dopracoval ke zničení vlastní měny?
  • Dá se vina za hyperinflaci hodit na reparace vnucené Německu pomstychtivými vítězi s Francií v čele?
  • Co dělá (hyper)inflace s myslí lidí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.