Kostra obrovského prvoka, medúzy anebo pravěké velryby? Velký skelet září uprostřed náměstí Republiky jako pozdrav z jiné dimenze. Přes den je to socha, se soumrakem však začne tančit v duhových vlnách. Multimediální dílo Jana Kalába patří na Signal Festivalu, který už pojedenácté ovládl pražské ulice, mezi nejpůsobivější instalace.
„Sám od sebe bych se do něčeho takového nepustil, a tak jsem za hozenou rukavici od organizátorů moc rád. Donutili mě přemýšlet o tom, jak uchopit světlo,“ říká respektovaný výtvarník. Pozoruhodnou sochu vytvořil z dřevěných oblých rámů, které jsou charakteristické i pro jeho obrazy. V tomto případě jsou rámy ovšem mnohonásobně větší a také je nepotáhl plátnem, ale natřel na bílo a sestavil do elipsovitého skeletu. Ten měří takřka pět metrů na výšku a osm metrů na délku, přičemž na hranách elips jsou upevněny LED pásky – světla naprogramoval Lukáš Brynda, Petr Kaláb pak celé dílo ozvučil.
Z ghetta k pestrosti i milionům. Jak hip hop za půl století dobyl svět a pobláznil i Česko
„Nazvali jsme to Irideus Bulla neboli Duhová bublina. Navazujeme tak na duhovou instalaci, kterou jsem měl před dvěma roky v Itálii. Ale rozvíjíme to,“ říká Jan Kaláb a evidentně se raduje z toho, že je zase „na ulici“. Přesně před třiceti lety vytvořil svůj první „piece“ a propadl graffiti, ale dnes už někdejší streetartista pracuje především v ateliéru. „V posledních letech jsem se soustředil na výstavy v zahraničí, což s sebou nese úspěch, hodně práce a také systém. Na jedné straně jsem rád, že má tvorba má hlavu a patu, ale už to prostě není tak spontánní. Lákají mě další možnosti. Myslím, že sochy a instalace jsou ten správný směr.“
Signal Festival
12.–15. října v pražských ulicích
