Každý z nás nosí v sobě čtyřicet bilionů bakterií náležejících k více než tisícovce druhů. Důležitost této „bakteriální zoo“ se nám tvrdě připomene například při léčbě antibiotiky, která dokáže pestrou skladbu střevních mikrobů povážlivě zdecimovat.

Toto společenství označované odborně jako mikrobiom ovlivňuje široké spektrum funkcí lidského organismu. Promlouvá do chodu imunitního systému, má vliv na sklony k obezitě a zasahuje i do funkcí mozku. Proto odborníci neberou na lehkou váhu zjištění týmu amerických vědců vedených Natalií Britovou z New York University, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Scientific Reports.

Vědci analyzovali druhovou skladbu střevních bakterií získaných ze stolice rok starých newyorských dětí. Porovnávali druhovou pestrost střevních bakterií u stejně starých dětí v období těsně před nástupem covidu-19 a v období od března do prosince 2020, kdy život města ochromila pandemie. Mikroflóra trávicího traktu prodělala významnou proměnu. Během covidu druhová pestrost střevních bakterií u dětí výrazně poklesla. Ze vzorků stolice zmizeli nejen mikrobi prospěšní lidskému zdraví, ale také bakterie schopné vyvolat vážná onemocnění, například původce smrtelných zánětů mozku nebo závažných infekcí dýchacích cest bakterie Haemophilus influenzae. 

Podle autorů studie jde o důsledek radikální změny životního stylu vynucené protiepidemickými opatřeními. Děti trávily mnohem víc času doma, méně pobývaly v jeslích, ubylo jim kontaktů s vrstevníky i cizími dospělými. Zároveň došlo k výraznému zpřísnění hygieny a rodiče byli vystaveni silnějším stresům. Jaké dopady na zdraví může mít taktová změna střevní mikroflóry? Vědci jsou v předpovědích opatrní.

„Víme, že u dospělých se nižší druhová pestrost mikroflóry projeví zhoršením fyzického i duševního zdraví,“ říká Natalie Britová. „Jaký dopad to bude mít na takhle malé děti, ukáže až další výzkum.“