S Jindřichem Štreitem jsme se potkali na letním festivalu Kontakt Fest v Trojanovicích v krásné přírodě Beskyd. Byl to pro mě vlastně splněný dětský sen. Sen kluka, který v 80. letech zuřivě mačkal spoušť sovětských fotoaparátů Smena a Zenit, trávil hodiny a hodiny v temné komoře a nábožně sledoval dílo muže, skrze jehož genialitu bylo zjevné, co také může ve fotografii vzniknout, k čemu se dá dospět: k čisté kráse, syrovosti, autentičnosti, a dokonce i k narušení moci a probouzení společenského svědomí. Jindřich Štreit, fotograf, který se v odplatu za své dílo dokonce ocitl v komunistickém vězení, má nyní podle Wikipedie na kontě 1400 výstav, 50 knih a vzniklo o něm pět filmů. Cože?!
Není ten počet výstav nějaký překlep? Je to vůbec možné?
No hlavně to, co se píše ve Wikipedii, už není pravda. Výstav je 1550 a knížek víc než šedesát. A o tom, co dělám, se natáčí další film. Pořizuje ho studio Vista a bude druhý dlouhometrážní. Jeden už vznikl, natočila to Libuše Hrdinská a jmenuje se Na tělo.
Ten název ke způsobu, kterým pracujete, dost sedí. Který film o svém díle ale vlastně máte nejradši?
Ten od režiséra Jana Špáty, jmenuje se Mezi světlem a tmou (krátkometrážní filmová esej, 1990 – pozn. red.).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
