Pomalu se rozkoukávám v potemnělé místnosti. Přede mnou ze tmy vystupují regály vzlínající až ke stropu. Plné regály. Mám docela hlad a začínám se těšit, co že v nich dobrého je?

Oči si zvykají na přítmí. Už vidím. Cože? Sklenice s červenou řepou? Jenom sklenice s červenou řepou?! Vždyť na té boudě na bahnité návsi, ke které jsme došli po půldenním pochodu stepí, vedle které rezavělo cosi, co kdysi mohlo být čímkoli mezi traktorem a obrněným transportérem, byl nápis Univermag! Univerzalnyj magazin! Takže tam mělo být všechno!

Otáčím se doleva. Řepa. Vpravo. Řepa. Dozadu. Spousta řepy.

Oči padají, spolu s náladou, dolů. Pak narazí na pult s počitadlem. A na za ním stojící osobu v šátku s výrazem, který by mohl posloužit jako definice unavené lhostejnosti. „Co tady chce rebjonok? Vždyť tu nic není, jenom ta řepa!“

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.