Místnost, kde se potkáváme, připomíná ze všeho nejvíc tropický skleník. Zeleň je tu v podstatě všude, takže se v ní ztrácí i dvoumetrová vyřezávaná žirafa. Na stole pak leží několik krabic se sesbíraným hmyzem a na zdech visí kresby všelijakých brouků. Nevypadá to tak, ale nacházíme se na faře – v Praze-Dejvicích – u kostela sv. Matěje.
Jak se daří druhu brouka drabčíka, který je po vás pojmenovaný? Nevyhynul?
Doufám, že ne, každopádně pojmenovaných je po mně minimálně dvanáct různých druhů hmyzu. Kolegové pořád něco objevují, a tak se nějaký ten kociani co chvíli objeví. S překvapením jsem například zjistil, že nedávno zemřelý německý vědec Volker Assing, největší světový odborník na drabčíky, popsal Astenus kociani, o kterém jsem vůbec nevěděl.
Takže pojmenování po vás nenesou jen drabčíci, kterými se zabýváte?
Drabčíci většinou, ale je tam i střevlík či nosatec.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
