Na co si častěji přiťukneme? Na žal, nebo na radost? Mnozí odborníci razí názor, že silnější sklon ke konzumaci alkoholu mají negativně naladění lidé. Početný mezinárodní tým psychologů vedených Jonasem Dorou z University of Washington však došel k opačnému závěru.
S negativními emocemi chuť na alkohol nestoupá. Naopak u lidí s dobrou náladou je o čtvrtinu větší pravděpodobnost, že se napijí alkoholu. Zároveň u nich o pětinu naroste pravděpodobnost „nárazového pití“, kdy zkonzumují během několika hodin více než čtyři či pět drinků. Dora a jeho spolupracovníci publikovali výsledky rozsáhlého výzkumu ve vědeckém časopise Psychological Bulletin.
Závěry Dorova týmu zapadají do kontextu starších zjištění, že v mizerné náladě slábne sklon k řadě různých závislostí, jako je kouření, gambling nebo sledování pornografie.
Lidová moudrost, podle které vděčíme veselé mysli za polovinu zdraví, tedy tak úplně neplatí. Pozitivní nálada v sobě skrývá úskalí, protože máme tendenci nahlížet růžově i na problémové aktivity. Pití alkoholu není výjimkou.
Výsledky studie lze vysvětlit teorií, kterou už v roce 2015 zformuloval tým vedený Marcantoniem Spadou z London South Bank University. Jakmile člověka napadne, že by se mohl napít, začne si vybavovat chuť alkoholu, pocity provázející opilost a třeba i to, že v podroušeném stavu upoutá pozornost okolí. Vidí na pití samé pozitivní věci. Od toho je jen krůček k hledání důvodu, proč se napít. Může to být například pracovní úspěch, významná rodinná událost, ale třeba i to, že je příjemný slunečný den. Člověk je racionálně uvažující tvor, ale pod vlivem dobré nálady má tendenci hodnotit všechny argumenty ve prospěch konzumace alkoholu jako správné. Motivace k pití sílí a pokušení je těžké odolat.
Podle Jonase Dory se tak pro lidi závislé na alkoholu nejeví jako kritické dny, kdy mají špatnou náladu. Naopak, nejvyššímu riziku, že nedokážou potlačit chuť na alkohol, čelí ve chvílích, kdy zažívají silné pozitivní emoce.
