Svět, v němž jsme zbohatli, se hroutí. Jak zachránit kapitalismus a demokracii?

Ruský prezident Vladimir Putin se invazí na Ukrajinu odvařil tak, že ho zatratil dokonce i jeho dlouholetý omlouvač Miloš Zeman. Chtělo by se tedy říct – zatímco v demokracii děláme neustále chyby, ale malé, autoritáři se dopouštějí chyb obřích. Takže není co řešit, demokracie a s ní nerozlučně spjatý kapitalismus jsou lepší systémy, tečka. Lepší opravdu jsou, ale je tu jeden problém – je potřeba o tom přesvědčit lidi. A ti si to rozhodně myslí méně než dřív, nehledě na Putinovy chyby. Jak ukazuje řada průzkumů, důvěra lidí v demokracii se snižuje.

„Syntéza demokracie a kapitalismu – ‚demokratický kapitalismus‘ – je dnes v krizi,“ konstatuje Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, ve své nové knize. Čím dál víc lidí volí extrémy, ať už ten levý, nebo, což je častější, pravý. Podíl hlasů, které ve volbách v západní Evropě získává krajní pravice, je oproti začátku devadesátých let minulého století trojnásobně vyšší. Americká republikánská strana se nechala unést demagogem Donaldem Trumpem, který prokázal, že mu je demokracie cizí. Sami Češi pak v desítkách procent volí strany, které nejsou vnitřně demokratické a u nichž jsou jakékoliv hodnoty podřízeny momentální potřebě (hnutí ANO), nebo které jsou rovnou krajně pravicové (SPD).

Mizí to, co historik Arthur Schlesinger označil za „vital center“, tedy za životně důležité centrum či vitální centrum. Dnešní terminologií jde o umírněnou pravici a levici, která podporuje mezinárodní spolupráci či volný obchod. Její podpora se snižuje v USA, ve Francii, Španělsku, v Itálii, Nizozemsku či Belgii, ale i v Německu. Všude tam dostávají umírněné strany stále méně hlasů, byť situace v Německu je z tohoto pohledu nejlepší.