Když lidé riskují své životy, nemělo by to být pro něco velmi důležitého? Co je tak důležitého na tom, jet rychleji než kdokoli jiný, ptá se v proslulém filmu Le Mans vdova po tragicky zahynulém závodníkovi. „Když závodíte, je to život. Všechno, co se stane předtím nebo potom, je jen čekání,“ pronese pak ze stříbrného plátna Steve McQueen v roli jezdce, který se po zranění vrací za volant supersportu.

Filmový dialog o rizicích závodění a jeho smyslu by nikde nevynikl lépe než v prostředí okruhu, na němž jezdci týrají extrémně výkonné automobily po celých 24 hodin. Na žádném autodromu se nejezdilo tak rychle a nikde jinde nepřišlo o život tolik závodníků nebo diváků jako na napůl „přírodní“ trati v Le Mans. A snad žádný závod nikdy nepřilákal tolik světových automobilek, aby na něm zkusily ukázat, jak rychlá a současně spolehlivá auta dokážou postavit. Ruku v ruce s tím přišla i řada vynálezů a inovací, které se prosadily i mimo „závodní laboratoř“.

Historie unikátního vytrvalostního závodu, během kterého nejlepší posádky ujedou vzdálenost odpovídající cestě z Prahy do Lisabonu a zpět, se začala psát přesně před sto lety.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Tenisté sní o Grand Slamu, nejlepší automobiloví závodníci o trojité koruně, tedy o vítězství ve Velké ceně Monaka, 500 mil Indianapolis a čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans. Vytrvalostní závod sportovních vozů je o to atraktivnější, že má k reálnému světu přece jen blíž než klání jednomístných formulí.
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se