Nikoho nepotkat, s nikým nemluvit. Nové technologie mění společnost a jsou i rájem pro asociály

Jednoho letního večera jsem po pěší túře pohořím na severu Sicílie dorazil do vesnice na jeho úpatí. Potřeboval jsem tu tehdy strávit noc a ve zdejším lokálu jsem se rozhodl zeptat na ubytování. A zároveň se po osamělém dnu těšil na konverzaci s místními, byť nejspíš pouze v lámané angličtině. „Máš telefon s internetem?“ reagoval po mém pozdravu a dotazu na případný volný pokoj k pronajmutí muž v bekovce. 

„Tak se koukni na Booking,“  pokračoval a ponořil se opět do přerušeného hovoru se spolustolovníky. Sedl jsem si tedy na lavičku před hospodou a hledal na zmíněném ubytovacím serveru. Kupodivu i v tak malé obci byly dvě nabídky a asi za dvacet minut přijelo auto, které mě dovezlo do penzionu. Ke kontaktu s živým ubytovatelem tedy došlo, přes Booking. com , Airbnb a další platformy se ale často ubytujete i tak, že majitel vám pošle pouze číslo kódu. To vyťukáte do trezůrku umístěného někde u vchodu. Z něj vám vypadne klíč a vy se s ubytovatelem nemusíte setkat ani při odjezdu.

Vstupujeme do doby bezkontaktní. Společnost omezující kontakt s živými bytostmi je fenomén, jemuž se zřejmě budeme muset přizpůsobit.