Méně, hůře, divněji. Zmenšování balení zboží je fenomén, kterému nejde uniknout

Zažili jsme to všichni. Méně zboží, stejná nebo vyšší cena. Někdy to nejde přehlédnout, to třeba když světoznámá čokoláda s charakteristickým tvarem má najednou mezi stylizovaně ztvárněnými horami podezřele velké odstupy. Jindy si toho ani nevšimneme a bez zaváhání koupíme housku, která je o deset gramů lehčí, a přitom za ni zaplatíme stejně.

Změna ani nemusí dávat ekonomickou logiku, autor tohoto textu kroutil hlavou nad tím, když mu řemeslník po nákladné renovaci vstupních dveří předával pouhé tři klíče se zdůvodněním, že to je nyní standard. Díky tomu renomovaný výrobce nemusel „zámek“ (přesněji cylindrickou vložku) tolik zdražit, jako kdyby stále dodával klíčů šest. Co na tom, že s třemi klíči vystačí málokdo, takže velká většina zákazníků si je nechává přidělat, a tudíž kromě ztraceného času a potenciálních problémů s kvalitou duplikátů ještě zaplatí víc. Cena poptávku ovlivňuje vždy a v době rekordní inflace instinkt zákazníky táhne ke zboží s nižší cenovkou ještě silněji. Tak proč jim nevyhovět.

Fenomén spočívající ve skrývání zdražení menším balením či změnou receptury samozřejmě není nový, ovšem anglický termín „shrinkflace“ (kříženec slov shrink, tedy zmenšit či scvrknout, a inflace), který fenomén popisuje, je mladší než třeba slovo blockchain, známé díky boomu kryptoměn. Renomovaný Webster Dictionary jeho první použití vystopoval v roce 2013, i když v akademickém prostředí byl zřejmě použit ještě dříve. A smrskflace, český pokus o ekvivalent, je vysloveně novotvar, se kterým se veřejnost teprve začíná sžívat. Pohled do regálů obchodů a statistik ovšem říká, že to slovo naléhavě potřebujeme.