Už jste to slyšeli? V Evropské unii teď budou rozhodovat státy střední a východní Evropy včetně Česka! Tak se dá s nepříliš velkou nadsázkou shrnout, o čem se teď po Evropě mluví. Poláci, Lotyši nebo třeba Češi měli pravdu, když varovali před Ruskem. Naopak Němci, Francouzi či Italové to dlouho považovali za neracionální posedlost a tvrdili, že se s Kremlem dá domluvit. Ruský útok na Ukrajinu ale dal za pravdu východním zemím EU – a díky tomu je zbytek unie bude poslouchat mnohem více než dosud.

Takhle mluví řada analytiků, a to nejen z Evropy. Prestižní americký deník New York Times svůj dlouhý článek dokonce opatřil titulkem „Ukrajinská válka urychlila přesun moci v Evropě směrem na východ“. Poslouchat se to může hezky. Ale realita je jiná.

Co dává jednotlivým členským zemím EU moc a vliv? Rozhodně to není jen počet obyvatel nebo velikost ekonomiky. Ukážeme si příklady zemí, jejichž vliv zdaleka neodpovídal jejich velikosti. Zásadní roli hrají i jiné faktory, což je pro Česko dobrá zpráva, protože mu to dává šanci onen vliv skutečně získat. Aby se tak ale stalo, museli by Češi něco udělat. V čem by se měli změnit?

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se