Do přírody to má člověk stále dál, nyní v průměru až 10 kilometrů

Ztrácíme kontakt s přírodou. Nejenže v ní trávíme méně času, ale příroda se vytrácí i z románů, písniček, dětských knih a animovaných filmů. Vědci se pod vedením Victora Cazalise z lipského centra pro výzkum biodiverzity iDiv pokusili tento fakt převést do suché řeči čísel. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Frontiers in Ecology and the Environment.

Nenarušená příroda mizí a lidé se stále více stěhují do měst. Většina z nich tak musí na cestě do přírody urazit pořádný kus cesty. Globální průměr činí necelých deset kilometrů, ale lokální rozdíly jsou propastné. Nejhůře jsou na tom obyvatelé západní Evropy a východní Asie. V zemích, jako je Japonsko nebo Německo, mají lidé do přírody opravdu daleko. Němci za ní musí putovat v průměru dvaadvacet kilometrů. I když studie neuvádí konkrétní hodnoty pro Českou republiku, poznamenává, že v Česku jsme na tom v dostupnosti přírody o poznání lépe než Němci nebo Rakušané, ale třeba hůře než Slováci.

Vědecké úspěchy roku 2022: umělá inteligence, srdce prasete i nový pohled na vesmír. A co přinese 2023?

28. 12. 2022 ▪ 6 min. čtení

Za posledních dvacet let narostla vzdálenost lidí od přírody ve světě v průměru o 640 metrů, ale místní rozdíly jsou opět drastické. V zemích, jako je Čína nebo Indie, se s nárůstem obyvatelstva a devastací životního prostředí vzdálenost dělící lidi od přírody zvětšuje mnohem rychleji. V Angole se lidem za dvacet let příroda vzdálila o bezmála šest kilometrů. V Evropě už tento trend nepokračuje a například ve Španělsku se dokonce obrátil.

V posledních desetiletích se lidé snaží nasytit přirozenou potřebu kontaktu s přírodou internetem a virtuální realitou. Americký psycholog Peter Kahn z University of Wisconsin to vítá jako nesporný přínos, nepovažuje ale pohyb v digitálním světě za plnohodnotnou náhradu pobytu v přírodě. Technika v nás může podle něj v krajním případě dokonce navodit stav environmentální amnézie, kdy už skutečnou přírodu ani nepostrádáme.