Které knížky máte na nočním stolku?
Asi 20 knih, přičemž stále hrozí jejich pád. Úplně navrchu je ovšem asi tak 15 posledních časopisů Respekt. Hned pod nimi se nachází Stopařův průvodce Galaxií od Douglase Adamse, Sokrates Paula Johnsona, Emil Běžec od Pavla Kosatíka, pak ještě Tyranie od Timothyho Snydera a také Nové teorie všeho (John Barrow), Co s námi bude – stručná historie příštích dvaceti let (Milan Vodička), Nikdy nedělej kompromis (Chris Voss), Psychologie davu (Gustave Le Bon) a Nový car – vzestup a pád vlády Vladimira Putina (Steven Lee Myers).
Není tam žádná beletrie?
Měl jsem období, kdy jsem strašně moc četl. Teď se mi ale hlava už naplnila neustálým řešením architektury, a kdykoliv čtu román, zjistím během pěti minut, že sice oči čtou, ale hlava si myslí po svém.
Takže si raději čtete o architektuře?
O architektuře si nečtu. Respektive – mám rád přírodní architekturu, lidovou architekturu a pak třeba Machu Picchu. O tom si taky vždy rád přečtu. Ale že bych vyhledával knížky o soudobé moderní architektuře, zvláště pak české? Tak to prostě nemůžu. Nechci se tím rozptylovat, ani se vztekat.
Co jste rád četl, když jste byl kluk?
Když mi byly asi tři roky, otec mi předčítal klasickou německou filologii, až jsem z toho začal koktat. Tak toho nechal, ale já – zarytý dyslektik – ještě ve čtvrté třídě pouze slabikoval. Nicméně pak jsem se do toho dal a týdně zhltal čtyři pět knih. Vybírala mi je maminka, která byla hrozně vzdělaná.
Které autory jste tehdy měl v oblibě?
Williama Faulknera, Ernesta Hemingwaye. Byli vysoko nad ostatními. Nedávno jsem se pokoušel o návrat a chtěl si přečíst Faulknera v originále. Zjistil jsem ale, že na to má angličtina nestačí. Tak jsem to zase odložil. Ale třeba knihu Johna Steinbecka Na plechárně jsem kdysi měl za učebnici.
Ke kterým básním se rád vracíte?
Edisona od Vítězslava Nezvala si občas recituju nahlas. Miluju taky Karla Hynka Máchu a básně Jiřího Wolkera, zvláště mám rád Baladu o námořníku. Ten refrén je boží.
Kterou knihu si v tomhle životě ještě musíte přečíst?
Vyhaslý případ od Grahama Greena a Komu zvoní hrana od Hemingwaye. Obě knihy jsem už četl, ale měl bych to zkusit znovu.
A kterého autora byste pozval na sklenku vína?
Moc rád bych potkal Paula Johnsona. Jeho Dějiny 20. století jsou pro mne zásadní knihou. A když už bychom si povídali nad dobrým vínem, rád bych se zeptal, jestli náhodou nechystá ještě text o vzestupu a pádu Ruské říše. To bych chtěl číst.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
