Které knížky vám teď leží na nočním stolku?
V té hromádce je román Harukiho Murakamiho 1Q84. Líbí se mi jeho enigmaticko‑realistický styl vyprávění, fascinující příběhy a světy. A teď přibyla i The Milk of Dreams, bohatě ilustrovaná knížečka se surrealistickými pohádkami mexické malířky a spisovatelky Leonory Carringtonové. A pak ještě vedle několika knih od Juvala N. Harariho tam už dlouho leží The Story of Art od Ernesta H. Gombricha, skvěle odvyprávěná klasika o dějinách umění.
Ke které knize se stále ráda vracíte?
K Four Thousand Weeks od Olivera Burkemana. Inspirativní zamyšlení se nad tím, čemu a jak člověk věnuje svůj čas.
Máte ještě jiného oblíbeného autora?
Delší dobu sleduji amerického neurovědce a filozofa Sama Harrise. Jeho knihy jako The End of Faith, The Moral Landscape, Lying, Free Will jsou o vlastním vědomí i o společnosti. Stejně jako jeho rozhovory s významnými osobnostmi v podcastové sérii Making Sense. Baví mě i jeho kniha a aplikace Waking Up, jež jsou věnovány praxi meditace. A pak mám ještě doma úplně všechny knihy šéfkuchaře Jamieho Olivera. Je jich 25, někdy podle nich vařím a někdy si jen tak vizuálně zamlsám.
Co jste ráda četla, když jste byla malá?
Pohádky. Vybavuje se mi knížka s názvem Princezna holubice – Sedmdesát sedm pohádek z Moravy a Slezska, s níž jsem několik let usínala. Přivezla mi ji máma z Česka, mohlo mi být tak devět. Protože jsem žila v Bulharsku a učila se azbuku, byla to příležitost naučit se číst česky.
A která kniha vás zasáhla v dospívání?
Vybavuji si román Frances Hodgson Burnettové Tajná zahrada. Příběh malé Mary, která přijde o rodiče a ocitne se u strýce ve velkém prázdném domě. Objeví tam téměř mrtvou zahradu, postupně ji oživí, najde přátele. Je to příběh o inspiraci, o lásce k životu… A později mě ovlivnila kniha Man’s Search for Meaning rakouského filozofa Viktora Frankla, který přežil nacistický koncentrák. Zásadní myšlenka knihy: Ti, kteří mají „proč“ žít, dokážou zvládnout skoro jakékoliv „jak“.
Se kterým autorem byste ráda zašla na víno?
Kdyby byl naživu, pozvala bych Douglase Adamse. Jistě bychom se hodně nasmáli a třeba bychom se taky dostali k odpovědi na „základní otázku života, vesmíru a vůbec“. A třeba by mi prozradil, co je vlastně 42.
A se kterým autorem byste se nebála absolvovat let přes oceán?
V letadle nebývám moc upovídaná, mám ráda svá sluchátka. Nicméně by mě asi bavilo potkat Sama Harrise. Třeba bychom se dostali i k současnému umění, zajímal by mě jeho pohled.
