Které knížky teď máte na nočním stolku?
Velmi mě zaujala kniha o doprovázení blízkého člověka na poslední cestě – O smrti a životě od Irvina D. Yaloma a Marilyn Yalom.
Máte zvláště oblíbeného autora?
Určitě jsou to „Jižani“ – povídky Trumana Capoteho a Srdce je osamělý lovec od Carsona McCullerse dýchají neopakovatelnou melancholií. A učaroval mi jihoamerický magický realismus. Třeba Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze.
Co jste četla, když jste byla malá?
Přes pohádky jsem se rychle dopracovala k dobrodružným knížkám, odkud už nebylo daleko ke Dvěma divochům Ernesta Thompsona Setona a k dalším knihám o zvířatech. Prošla jsem i obdobím romancí a pak propadla velkým příběhům jako byla Sophiina volba Williama Styrona nebo Něco se stalo Josepha Hellera.
Potkala jste tehdy literární postavu, která ovlivnila vaši budoucnost?
Už v šesti letech mě zasáhl Příběh lvice Elsy od Joy Adamsonové. Ale až skoro po 50 letech jsem se skutečně dostala k tomu, co jsem po přečtení knihy hned chtěla dělat: chránit divoká zvířata a jejich přirozené prostředí. Pochopitelně dnes již v kontextu poznatků moderní vědy a aktuálních hrozeb, kterým příroda čelí.
Kterou knihu si v tomto životě ještě určitě musíte přečíst?
Chci dočíst knihu Antropocén od Petra Pokorného, Davida Storcha a kolektivu. Je to nelehké čtení, ale dodává mé snaze zorientovat se ve stavu současného světa potřebné uvědomování si souvislostí a propojování všech oblastí lidského vědění.
Kterou knihu čtete jako lék na špatnou náladu?
Pro obveselení už knihy nečtu. Když jsem se nedávno vrátila k Co život dal a vzal od Betty MacDonaldové, u které jsem kdysi slzela smíchy, zjistila jsem, že mě identické pasáže dojímají k pláči.
Se kterým autorem byste ráda zašla na sklenku vína?
Ráda bych si povídala s Claudem Lévi‑Straussem, k jehož Smutným tropům se vracím pořád. Co by si asi myslel o dnešní brazilské přírodě?
A se kterým autorem byste podnikla cestu na safari?
Cestování s někým, koho neznáte, je ošemetná věc. Takže by to asi byl můj muž Jan Dungel. U ohně bychom si povídali jako vždycky o tom, jak blízko jsou v divočině hvězdy, jak mimořádnou sounáležitost nejen s okolní přírodou, celou planetou, ale i nedozírným vesmírem tam cítíme a jak jsme díky tomu šťastní. A jak nechápeme, že jsou lidé, kterým ty souvislosti nedocházejí, a jak je nám jich vlastně trochu líto.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
