
Které knihy máte právě teď na nočním stolku?
Milan Zelený: Cesty k úspěchu – trvalé hodnoty soustavy Baťa. Michal Vydržel, Káťa Toholová: Buď svou značkou. Kateřina Tučková: Bílá voda.
Je mezi nimi kniha, kterou si „ordinujete“ čas od času jako lék na špatnou náladu?
Tak to obvykle zalistuji v knize 1000 nej… míst světa. Napsala ji Patricia Schultzová.
Co jste ráda četla, když jste byla malá holka?
Měla jsem ráda knížky o Gabře a Málince, které napsala Amálie Kutinová. Pak také Heidi, děvčátko z hor od Johanny Spyriové a knihy Julese Vernea. Jako dospívající jsem ráda četla romány, zvláště pak historické. A ještě cestopisy a detektivky. Mám vůbec ráda knihy o starých civilizacích a také románově zpracované příběhy z takových období. Moji oblíbení autoři jsou Colleen McCulloughová, Mika Waltari, Ben Kane a Karel Čapek.

Potkala jste v dětství či dospívání nějakou literární postavu, která vás natolik zasáhla či nadchla, že do jisté míry ovlivnila i vaši budoucnost, třeba volbu studií, profese?
Možná to byla Jana Eyrová, hlavní postava stejnojmenného románu Charlotte Brontëové. Líbila se mi její nezávislost, její pevné názory a hodnoty. V době, kdy žila, byla velmi emancipovaná.
Existuje kniha, o níž víte, že si ji v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?
Velké dějiny zemí Koruny české, kterou sepsal kolektiv historiků. A pak Dějiny od Tita Livia.
Kterou knihu byste doporučila jako společníka na pozdní dovolenou?

Tajemství porodní báby od Sabine Ebertové nebo Dům v Bretani od Marty Davouze.
Se kterým autorem či autorkou byste zítra ráno zašla ráda na dobrou snídani?
S Kateřinou Tučkovou. Miluji její knihy. Ráda bych se jí zeptala, jak si dokáže poradit se všemi nasbíranými informacemi a jak vlastně sama minulost přijímá, když ví, že její hrdinky a hrdinové byli často oběťmi nespravedlivé represe. A pak bych jí za její knihy poděkovala.
A se kterým autorem byste se nebála strávit dlouhý let přes oceán? Anebo byste si troufla s ním ztroskotat na pustém ostrově?
Ráda bych cestovala s paní Martou Davouze a klidně bych s ní pobyla na pustém ostrově. Její ostrovtip, smysl pro humor a praktické uvažování je pro mě inspirací. S ní bych si chtěla povídat o Muzeu Franze Kafky. Druhý autor, pro mě stejně důležitý, je profesor Milan Zelený. Setkat se s ním je vždy obohacující a jeho originální myšlení a řešení problémů je dobré následování. S ním bych si povídala o jeho textu Autopoiesis.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit



