Někteří čtenáři by se Jiřího Kratochvila mohli ptát: „Proč pořád stále dokola ten Kreml?“ Jeden z nejvýraznějších českých spisovatelů přelomu tisíciletí se neustále vracel k ruskému nebezpečí – a to už v desátých a nultých letech, kdy se západní společnosti včetně její politické reprezentace zdálo, že Rusko se pomalu stává standardní demokratickou zemí. Byla tu sice určitá kulturní specifika, ale sbližování a volnému obchodu nic nestálo v cestě. Ani bolestné zkušenosti 20. století. Na ty bylo potřeba zapomenout.

Jiří Kratochvil ale nezapomínal. V jeho knihách se stále proháněli agenti ruských tajných služeb a obhroublí důstojníci s rudými výložkami. Připomínání ruských imperiálních choutek z let 1948 či 1968 mohlo mladým lidem připadat jako návrat do pravěku. Jako by se stárnoucí autor nedokázal vymanit z minulosti. Letos v únoru jsme se po ruské invazi na Ukrajinu probudili. A došlo nám, že Kratochvil se nevracel do minulosti, on jen vytrvale upozorňoval na zlo, které trvá.

Nedávno vydal dvaaosmdesátiletý autor povídkovou knihu Škrtiči bohyně Kálí, která měla být jeho poslední. Pak se ale rozhodl konec své spisovatelské dráhy odložit.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se