Které knihy máte teď na nočním stolku?
Chimamanda Ngozi Adichie – Half of a Yellow Sun (vyšlo i česky jako Půl žlutého slunce), Andrzej Stasiuk – Przewóz, Julian Barnes – The Man in the Red Coat a Karolina Pasternak – Holland. První tři jsou moji oblíbení spisovatelé, tyto jejich knihy jsem ještě nečetla, těším se na ně. A nová biografie Agnieszky Hollandové mě zaujala nejen z profesních důvodů, ale také jako zajímavý pohled na tuto kosmopolitní osobnost z „domácího“ Polska.
Máte mezi knihami také osvědčený lék na špatné zprávy, blbou náladu, nebo dokonce válku?
Medvídka Pú od Alana Alexandera Milnea. Pouhý citát z téhle knížky mě vždy potěší a pobaví. I když jako „lék na válku“ rozhodně nestačí.
Jaké čtení byste doporučila těm, kteří se snaží pochopit Putinovo myšlení a činy?
Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem od Timothyho Snydera nebo Moskoviádu Jurije Andruchovyče. A řadu dalších knih.
A kterou knihu byste doporučila Evropanům?
Z krásné literatury bych doporučila knihu Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka. A vlastně jakoukoliv její knihu. A také román Ljudmily Ulické Zelený stan. A z publicistiky pak Poznámky o životě a literatuře od Josepha Conrada a knihu Ondřeje Kundry Putinovi agenti: Jak ruští špioni kradou naše tajemství.
Kterou knihu si ještě určitě musíte přečíst?
Běguni od Olgy Tokarczukové. Četla jsem ten text kdysi v češtině a nadchl mě. V mezičase jsem narazila u svých (nejen) polských přátel na řadu kritických hlasů, i proto bych si jej chtěla přečíst s odstupem a v polském originále.
Se kterou autorkou byste chtěla zajít na kávu?
Kdykoli s Radkou Denemarkovou, s níž nás pojí vzájemné sympatie i podobný pohled na svět. Protože obě trávíme velkou část roku v zahraničí, jsou naše osobní setkání bohužel velmi vzácná. Často se tážu, jak tato pozitivní žena dokáže být tak odvážná a konsekventní ve svých postojích a životě. Určitě bychom ale mluvily také o jejích dětech.
A se kterým autorem byste se nebála absolvovat dlouhý let přes oceán, případně si troufla s ním ztroskotat na pustém ostrově?
Kdyby žil, tak s duchaplným a vtipným Markem Twainem. V dnešní době pak se skvělým ukrajinským autorem a hudebníkem Jurijem Andruchovyčem, který je velmi vzdělaný, charismatický a mladý duchem. Povídali bychom si jistě o Ukrajině, historii, (ne)možnosti propojení „Východu“ a „Západu“, naší identitě a samozřejmě také o hudbě. Témat by ovšem byl nespočet. Mluví plynně německy, tak by zde nebyla ani jazyková bariéra.
