S Natalijou Versal jsme se potkaly v den, kdy krymská jednotka Tatarů společně s ukrajinskou armádou osvobodila její domovskou vesnici Motyžin ležící několik desítek kilometrů od Kyjeva. Když o tom hovoří, lehce se usmívá. Stále však s určitou nejistotou – neví, zda její dům válku nakonec přečká bez úhony. „Existuje tolik možností vývoje, že se všichni bojíme odhadovat, a mnozí, kteří jsou stále na okupovaných územích Ukrajiny, se dokonce bojí mluvit – nevědí, co s nimi bude,“ říká. Povídáme si spolu rusky, jazykem, který Natalija Versal až na výjimečné výrazy jako „armádní složky“ nebo „občanská společnost“ zvládá perfektně. Narodila se v Sovětském svazu a chodila do ruské školy. V emočně vypjatých situacích, když mluví například o motivaci ukrajinských vojáků či o hymně, ale automaticky přechází do ukrajinštiny, je to pro ni přirozenější.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se