Putin Západ úspěšně rozděloval, teď spojil i Joe Bidena s Andrzejem Dudou

Mimořádná situace si vyžaduje mimořádné činy. Jedním z nich byla minulý týden společná návštěva premiérů Česka, Polska a Slovinska u ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve válečném, ale stále svobodném, statečném Kyjevě. Dalším příkladem je současná blesková dvoudenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena do Evropy. Takové mise se připravují měsíce, teď byla dohodnuta v řádu dnů.

Po summitech NATO a Evropské unie v Bruselu zamíří v pátek Biden do Varšavy. Jako výraz podpory státu, který se stal s ruskou invazí na Ukrajinu nárazníkovou zemí vůči celému Putinovu agresivnímu tažení proti proudu času, jenž by chtěl soudobý ruský diktátor přetočit až někam hluboko před rozpad Sovětského svazu a jeho impéria.

Z toho ale nebude nic, Vladimire Vladimiroviči, protože se ti podařil (sorry za tykání, ale úctu si fakt nezasloužíš) nevídaný kousek. Tu samou Evropu, kterou jsi v minulých desetiletích systematicky nahlodával, jsi teď během několika týdnů sjednotil. Ještě ne dokonale, ve strachu o pohodlí se stále Evropa nedokáže odříznout od tvých ropných a plynových trubek. Němci zatím nechtějí, Maďaři jsou zatvrzele proti, Česko uvidí…, v tom má Evropa velké manko.

Opravdu se Putin bojí, že na něj NATO zaútočí, nebo jen lže? Jeho strach je skutečný, vysvětluje historik

18. 3. 2022 ▪ 4 min. čtení

Jenže dokázala, všimni si, Putine, jinou – zásadní a důležitější – věc. Tváří v tvář tvému brutálnímu, válečnému zlu se západní země přestaly zbytečně hádat. Jak uvnitř starého kontinentu, tak napříč Atlantikem, na ose Evropa–Amerika. Objevily se hlasy, proč premiér Fiala navštívil Kyjev právě s kolegy ze Slovinska a Polska, kteří jsou z hlediska Evropské unie v některých ohledech problémovými politiky. Jenže to je v tuto chvíli pohled, který pro stromy nevidí les. Teď už nejde o to, v jaké podobě Evropa a obecně Západ obstojí, ale zda vůbec obstojí.

Což ví i prezident Joe Biden, a proto jede do Varšavy, aby se tam osobně setkal s ukrajinskými válečnými uprchlíky a také se svým polským protějškem, prezidentem Andrzejem Dudou. Tím samým politikem Dudou, který měl v listopadu 2020 tak malou radost z Bidenova vítězství v amerických prezidentských volbách, že mu ani nedokázal pogratulovat. A naopak několik týdnů čekal, zda nemá pravdu Bidenův soupeř Donald Trump, že volby byly podvodné, že ve skutečnosti vyhrál on.

Duda k tomu měl dobrý důvod, s Trumpem si ideově a kulturně rozuměli, od Bidena nemohlo Polsko s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost čekat nic moc dobrého. Jak sám Biden předtím avizoval v prezidentské kampani, kdy Polsko pojmenoval, například ještě společně s Běloruskem, „totalitním režimem“. To vše je ale teď jedno, Vladimire Vladimiroviči, až uvidíš v televizi Bidena s Dudou, nebude to divadlo, ale nová realita. Doba spojeneckého hašteření skončila, v jednotě je síla.