Kterou knížku máte právě na nočním stolku?
Tu knížku mi daroval kamarád Jaroslav Kurfürst, který je také jejím spoluautorem. Jmenuje se Za zrcadlem, věnuje se hybridní válce. Dostal jsem ji pár dnů před invazí Ruska na Ukrajinu.
Máte vůbec chuť a čas si teď číst?
Už řadu týdnů pracujeme pod velkým tlakem a kromě čtení nejrůznějších zpráv a svodek z míst, kde umírají nevinní lidé, i z míst, kde na to svět hledá odpověď, už opravdu nemám kapacitu. V porovnání s nasazením Ukrajinců je ale samozřejmě poněkud směšné fňukat, že nemám čas na čtení.
Máte v záloze knihu, která vám dokáže zvednout náladu?
Záleží na okolnostech. Někdy by to byl Saturnin, jindy Švejk, někdy Jan Skácel a skoro vždycky Kniha třesků a plesků, tedy pětiveršových nonsensů Edwarda Leara v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Ale teď čtu ty svodky.
Kterou knihu byste nyní doporučil všem českým občanům?
Neškodilo by nám, kdybychom učinili součástí povinné četby České snění od Pavla Kosatíka. On je skvělý historik a vypravěč, ale také má odvahu bořit mýty a národní sebeklamy. Jejich dokladem je třeba to, že část spoluobčanů stále adoruje Putina.
Kterou knihu by si měli přečíst Rusové?
Rusům, ale také mnoha Čechům bych doporučil Timothyho Snydera Krvavé země, popisující osudy zemí a lidí mezi říší Hitlera a Stalina. Po přečtení by možná i Rusové pochopili, proč se Ukrajinci budou až do poslední kapky krve bránit tomu, aby se znovu stali součástí ruského impéria.
A kterou knihu byste doporučil zbytku Evropy?
Nejsem si jist, že by v jedné knize mohlo být důležité sdělení společné pro všechny národy. Ale evropským politikům doporučuji Profily odvahy od Johna Fitzgeralda Kennedyho. Sice se říká, že to sám nenapsal, ale to poselství je stále platné. Skutečným státníkem není ten, kdo se snaží jen zalíbit většině, ale ten, kdo má vizi a o její správnosti přesvědčí většinu národa a vede zemi tím směrem.
Se kterým autorem byste rád zašel zítra na pivo?
S Jaroslavem Haškem nebo s Bohumilem Hrabalem, protože pivo je prostředí, ve kterém oni dva byli doma. Ale pokud by to měl být autor žijící, zkusil bych Patrika Ouředníka.
A se kterým autorem byste se nebál absolvovat let přes oceán?
S Robertem Fulghumem. Sice právě díky němu vím, že „všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil už v mateřské školce“, ale jistě by mi uměl odpovědět na spoustu otázek, na něž nemám odpověď dodnes. O víře, lásce, naději… o Bohu a lidech.
