Jsem prudce proti okázalosti! V obyčejnosti je strašně velká síla, jen ji umět použít. Zeď je zeď, okno je okno. Nic si nehraje na něco, co by jako mělo být,“ řekla jednou Alena Šrámková. Nepoznal jsem jinou architektku či architekta, kteří by dokázali tak jednoduše pojmenovat složitosti týkající se stavění. Nesnášela velká slova a patos – o domech s oblibou mluvila jako o barácích –, byla pravdivá, upřímná, autentická a bezprostřední. Ale také romantická, věřila v „přímou úměru šlechetnosti a krásy… pocitu odpovědnosti a lásky“, jak o tom promluvila ve skvělé habilitační přednášce v roce 1991.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se