​​Umělá inteligence pomáhá krotit autoritáře

Slovy „máme všechny důvody očekávat, že země sousedící s Evropskou unií budou i nadále využívat migraci k vyvíjení politického tlaku na členské státy“ zdůvodnila řecká vláda záměr prodloužit zeď vybudovanou na hranicích s Tureckem. Řecko zatím neuvedlo, kolik nových kilometrů zdi bude chtít postavit ani částku, jakou na to vynaloží. Jen koncem minulého týdne oznámilo, že bude žádat o příspěvek z evropského rozpočtu.

Středopravá řecká vláda vnímá boj proti migraci jako jednu z největších priorit i kvůli zkušenostem z loňského března. Ještě předtím, než běloruský diktátor Alexandr Lukašenko začal vozit běžence na hranici s Polskem, aby se Evropě mstil za sankce proti svému režimu, zkusil podobný krok turecký autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan. Důvodů tehdy měl víc, od snahy získat od unie další peníze až po odvrácení pozornosti od dlouhodobých hospodářských problémů Turecka.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Řecký způsob, jak zabránit migraci, ale nezahrnuje jen beton a ocel, z nichž se zeď buduje. Podél hranice s Tureckem strážci umístili termokamery a senzory sledující, co se na migračních trasách děje. Vláda zároveň letos v září otevřela na ostrově Samos velké centrum, do nějž se sbíhají záběry z kamer sledujících dění ve 35 zařízeních pro žadatele o azyl. Chytrý software stráže upozorňuje na potenciální problémy.

A technologie slouží i při azylovém řízení. Řecko patří spolu s Maďarskem a Lotyšskem k zemím, v nichž unie testuje chytré detektory lži, jejichž kamery snímají výrazy obličeje uprchlíků a podle mimiky či gest vyhodnocují, zda pohraničním úředníkům lžou.

Zeď a detekční síť během osmi měsíců letošního roku pomohly podle úřadů zabránit více než 143 tisícům nelegálních pokusů o překročení řecko‑turecké pozemní hranice. To je o 45 procent více než dříve. Přes Řecko přitom podle dat evropské pohraniční agentury Frontex ve stejné době zamířilo do Evropy meziročně asi o čtvrtinu méně osob. Po dalších migračních trasách však přicházel ve srovnání s loňskem i dvojnásobek běženců. Celkem tak letos stoupl počet zachycených nelegálních překročení hranic unie o 64 procent.

Řecká opatření dlouhodobě kritizují lidskoprávní organizace upozorňující na násilné zacházení s migranty v uprchlických táborech. Využívání technologií zase vyvolává obavy třeba o spolehlivost chytrých detektorů lži. Přinejmenším jako nástroj na odstrašení autoritářů toužících prostřednictvím uprchlíků vydírat evropské státy ale řecký postup viditelně funguje. A inspirovat se jím chce například Polsko.

Otázkou ale zůstává, zda Evropa nemá být k běžencům naopak otevřenější. Ať už z humanitárních, nebo čistě pragmatických důvodů. Bez migrace by počet obyvatel žijících v unii každoročně klesal asi o půl milionu. Loni migraci omezily přísné restrikce kvůli covidové pandemii. Ty výrazně redukovaly světovou dopravu, a tak se unijní populace snížila o 300 tisíc osob na 447 milionů.