Které skladby máte teď na svém playlistu?
Kapela Pátí na světě, kterou vede Ivan Palacký, natočila desku Jupiter Carousel. Je to moje album roku. Lucia Piussi ze zaniklých Živých kvetů má novou kapelu Terrible 2’s, což je hrdé ženské sebevyjádření. A dál všechno to, co pouštím na stanici Vltava v pořadu Sedmé nebe: Kae Tempest, Lee Gamble, Alice Coltraneová, Chris Watson. A Buriana s Dědečkem, točíme o nich s Markem Najbrtem film.
Je mezi nimi i některá píseň Karla Gotta?
Mám rád Gottovy nahrávky ze 60. let: skvělou energii songů Dotýkat se hvězd a Spím z filmu Kdyby tisíc klarinetů. Nebo Má oči šedé, baladu odtikávající napínavě jako hudba pro bondovku. Ale u něj přece nikdy nešlo jen o hudbu. Osobností Karla Gotta jsem se zabýval poslední roky pro jeho jedinečné postavení v československé a české společnosti. Je lakmusem, dají se přes něj převyprávět poměry v naší popkultuře od poloviny 50. do 90. let. Což jsem zkusil.
Vaše kniha o Gottovi právě vyšla. Co čtete vy?
Nedočítám nebo neumím odložit. Takže na nočním stolku je binec. Hermann Hesse, staré Čtyřlístky, Petr Borkovec, Marie Kondo, Mircea Eliade, Kateřina Rudčenková, Alžběta Luňáčková, David Lynch, Genialita ptáků od Jennifer Ackermanové, Italská renesanční literatura od Jiřího Pelána a Václava Černého… Moc krásný je Člověk v divoké přírodě: průvodce přežitím polárníka Jaroslava Pavlíčka. Dá se číst metaforicky, ale taky vás připraví na moment, kdy musíte sníst žábu nebo hada.
Máte nějakého zvláště oblíbeného autora?
Řadu: Jorge Luis Borges, Ivan Wernisch, Daniela Fischerová, Michal Ajvaz. Už od dětství jsem propadl paradoxnímu stylu psychiatra Vladimíra Vondráčka, který se systematičností profesora psal o upírech, drogách, zjeveních a dalších radikálních jevech v knize Fantastické a magické z hlediska psychiatrie: to je další stálice.
A co jste rád poslouchal, když jste dospíval?
To se psala 80. léta. Od raně pubertálních mejdanů s Ulicí od Olympiku jsme rychle přešli k Talking Heads, Kate Bush, The Cure, objevování minulosti, zjišťování, co znamenali Dylan, Doors, Zappa. Z kazet jelo všechno, co bylo napůl nebo úplně zakázané: Jasná páka, Merta, Třešňák, Kryl nebo domácí nahrávky Petra Skoumala.
Se kterým autorem byste rád zašel na sklenku vína?
Mohla by to být sklenka ve třech: s režisérem Paolem Sorrentinem a Jeho Svatostí Františkem. Mluvili bychom o motivech ze seriálů Mladý papež a Nový papež a o tom, na čem se pánové shodnou.
A se kterým muzikantem byste se rád potkal?
Rád bych se na leccos doptal Karla Gotta, ale v nepřítomnosti jeho manželky: to býval uvolněnější. Ptal bych se ho na otce, na angažmá v Las Vegas, na jeho dlouholetý zápas i symbiózu s temnou postavou ředitele Pragokoncertu… To už se mi nepodaří. Pokud ale někdy budu moci strávit pár chvil v rozhovoru s Arvem Pärtem, Björk nebo Jarvisem Cockerem, budu šťastnej.
Tajnosti u Zemana mi připomínají Gottwalda či Háchu. Odcházení prezidentů bývá bolestivé, říká Jiří Padevět
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist