Mají vysoké příjmy, jsou vzdělaní a vlády o ně stojí. Na rozdíl od jiných přistěhovalců před nimi nezavírají hranice, naopak plánují na nich stavět budoucí hospodářský růst, a chystají jim proto daňové úlevy. Takzvaní expati neboli lidé, kteří se na nějakou dobu usídlí v cizí zemi, jsou proto občas lehce hanlivě označováni za elitu mezi migranty. Státy mají nyní hlavní zájem o takzvané digitální nomády. Tedy lidi, jimž k výkonu povolání stačí notebook, a tak mohou pracovat takřka odkudkoliv.

Například v Řecku dostanou podle v září schváleného programu lidé z Evropské unie, kteří si v zemi zřídí trvalý pobyt, padesátiprocentní slevu na dani. Pro úplnost, výdělky digitálních nomádů jsou často výrazně vyšší, než je v jednotlivých zemích běžné. Zhruba jeden ze šesti digitálních nomádů vydělává i více než v přepočtu 1,6 milionu korun ročně.

Řecku se takové úlevy mohou vyplatit. Pokud by v zemi žilo sto tisíc digitálních nomádů alespoň po dobu šesti měsíců v roce, přineslo by to podle studie Massachusettského technologického institutu tamní ekonomice na jejich daních a útratách 1,6 miliardy eur, tedy zhruba 41 miliard korun. Zatím se o víza přihlásily přibližně tři tisíce lidí.

Vzestup digitálního nomádství má ale teprve přijít. Do roku 2035 by tímto způsobem mohla pracovat až miliarda lidí na planetě. Dnes jsou jich zatím jen desítky milionů. Přesné číslo lze ovšem těžko zjistit, protože řada lidí se v digitální nomády mění pouze na část roku.

Podobně jako Řecko se snaží přilákat digitální nomády také další země ležící u Středozemního moře, například Portugalsko, Španělsko nebo Chorvatsko. I tyto země mají programy, jak převážně mladé lidi s notebooky nalákat. Právě oni by mohli jihoevropským státním pokladnám pomoci zvládnout úbytek příjmů kvůli vymírání populace, dlouhodobě nízké porodnosti a odlivu mozků, k němuž dochází po ekonomických problémech v posledních letech. Ty jsou spojené také s vysokou nezaměstnaností mladých lidí.

Jihoevropským státům nabízejí digitální nomádi způsob, jak rychle transformovat ekonomiku, aby obstála ve 21. století. Řada lidí může v zemi zůstat i déle než jen půl roku. A mladí nomádi nemusí být pouze zaměstnanci nebo pracovníci na volné noze. Mohou v zemi rozvinout vlastní podnikání. Když se jim bude dařit, existuje potenciál, že k dalšímu rozvoji využijí lokální firmy. Tím se jejich přínos ještě zvýší.

Mezi expaty jsou sice nadále nejpopulárnějšími destinacemi Švýcarsko, Austrálie a Nový Zéland, středomořské státy ale mohou vsadit na stále populárnější skloubení pracovního život a duševního zdraví. Když se banka HSBC v pravidelné anketě ptala, zda expati v příštím roce očekávají zlepšení svého fyzického zdraví a duševní pohody, nejvíce kladných odpovědí jí přišlo z Řecka, Španělska, Portugalska a Turecka.