Písmo určené k velice rychlému, úspornějšímu záznamu informací se ještě v předválečném Československu vyučovalo jako povinný předmět hlavně na obchodních akademiích a dalších školách ekonomického zaměření. Těsnopis používaly i mnohé významné osobnosti, včetně spisovatelů a politiků, například druhý československý prezident Edvard Beneš. Stenografickou dovednost po lidech aspirujících na práci v kanceláři vyžadoval třeba Tomáš Baťa.

Těsnopis je ozdobou každé duševní činnosti, zvyšuje její efektivnost a rozvíjí intelektuální schopnosti člověka, dovoluje si tvrdit autor těchto řádků, který složil v 80. letech minulého století takzvanou komorní stenografickou zkoušku, opravňující k profesionální činnosti. To znamená, že byl schopen zaznamenat 120 až 130 slov za minutu, někdy i více. Sekretářkám nabírajícím diktát od šéfa stačilo 70 až 80 slov za minutu. Československý rekord 200 slov za minutu padl v roce 1957, jeho držitelem byl Miloš Matula, dlouholetý pracovník Matematického ústavu UK.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se