Uprostřed noci kluci tiše zírají do klenby iglú. Pod spacákem cítí kluzký sníh, od pusy jim jde pára a na čelo jim občas spadne kapka vody. Pomáhá jen pořádně zapnout zipy a dýchat si do dlaní. Kdo začíná promrzat, vybíhá ven a proběhne se kolem ohně. Jiná možnost není. Takhle může vypadat skautská zimní výprava, tihle obyvatelé iglú jsou ale mladí fotbalisté z pražské Dukly na zimním soustředění. Putují krajinou, otužují se v ledové vodě, na sněhu si kopnou do míče, večer si rozdělají oheň a pak přespí ve vlastnoručně postavených iglú. V podobném duchu kdysi trénoval i legendární Josef Masopust, který Duklu proslavil po celém světě.
Oproti jiným klubům, které se více zaměřují na výkonnost a striktně fotbalové dovednosti, přistupují trenéři z dejvické Julisky k tréninku trochu jinak. Fotbalu sice věnují zhruba 90 procent času, chodí ale také běhat do nedaleké Divoké Šárky nebo Stromovky, cvičí judo, jógu nebo aerobic. Pro zpestření hrají fotbal v korytu řeky nebo na sněhu. Společně s trenéry taky sledují filmy, chodí do divadla nebo píšou vlastní příběhy či poezii. „Chceme klukům ukázat, že život má mnohem víc vrstev než jen fotbal. Vždyť jen zlomek z nich to dotáhne do profesionální soutěže. Fotbal by jim neměl bránit v tom, připravit se na plnohodnotný život. Na prvním místě je rodina, pak škola a sport je za odměnu,“ vysvětluje šéftrenér Petr Fišar, který se před dvanácti lety na proměně fotbalové mládeže na Dukle podílel.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
